|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Hrad a zámek Grabštejn stojí na strmém ostrohu nedaleko údolí řeky Lužické Nisy v místech, kde tok opouští hornatou krajinu severočeského pohraničí a poté i Čechy. O tom, kdy byl přesně hrad založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda, jisté však je, že se zde ve 2.polovině 13. století objevují purkrabí z Donína, pánové na Grabštejně.Ti také Grabštejnu vtiskli podobu gotického bergfritu, dnes na první pohled patrnou pouze odborníkům. Během několika dalších století Donínové hrad několikrát přestavěli, v rušném 15.století hrad několikrát změnil posádku, byl několikrát dobýván a pobořen. Pravděpodobně z této doby je i linie opevnění s flankovacími věžicemi, dnes částečně zachované v hmotě jižního křídla. Opevnění bylo pravděpodobně velmi pevné, neboť odolalo i soustředěnému několikatýdennímu náporu spojených vojsk Šestiměstí a několika severočeských pánů. Donínové však přesto hrad udrželi až do 16.století, kdy ho museli pro dluhy prodat. Nový majitel,zemský rada a místokancléř dr. Jiří Mehl ze Střelic starý gotický hrad velkolepě přestavěl v reprezentační renesanční sídlo. Kaple sv. Barbory, která vznikla vestavbou mezi věž a starý palác, pak přes svoji poněkud stísněnou dispozici patří mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Podobu, kterou Grabštejn získal za Mehla nesetřelo ani několik dalších, přestaveb a oprav. Mehlovo postavení u dvora se však nástupem císaře Rudolfa natolik zhoršilo, že byl nucen zámek prodat. Už v roce 1586 jej prodává i s panstvím štýrskému šlechtici Ferdinandu Hoffmannovi z Grünenbühlu, po jehož smrti se panství dostává do vlastnictví Černousů - jimž je přinesla věnem jeho ovdovělá žena Alžběta (dcera Albrechta z Donína na Grafenštejně), provdavší se za Jana Bedřicha z Černous. Černousové zámek drželi - s přestávkami, jež souvisely s jejich vírou a událostmi třicetileté války - do roku 1651, kdy jej prodali Nosticům, a ti dále Trauttmannsdorfům. V této době dochází k posledním významným úpravám, kolem r. 1655 byl Grabštejn na rozkaz císaře zbaven svého rozsáhlého opevnění. V roce 1704 získal Grabštejn i s s panstvím Jan Václav Gallas, aby jej připojil k severočeským gallasovským državám. V roce 1920 byla značná část panství nyní již Clam-Gallasů vyvlastněna a po druhé světové válce byl zámek konfiskován. Od roku 1953 sídlila v objektu vojenská posádka. Po roce 1989 se započalo s náročnou rekonstrukcí, která dosud není úplně dokončena. |
||
|
