|
|
 |
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
   |
|||||||||
|
|||||||||
   |
|||||||||
|
|
 |
|
|
|
|
|
 Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||
 Rotunda sv. Petra a Pavla byla postavena na raně středověkém hradišti knížetem Spytihněvem II. po roce 895 a její loď je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Podle legend je spojena s výukou knížete sv. Václava. Ve 2. polovině 10. století byl na hradišti postaven druhý dnes už nezachovaný kostel zasvěcený Panně Marii, jehož půdorys je v terénu vyznačen. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a řadí tak budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Od přelomu 10. a 11. století hradiště ztrácelo svoji vojenskou a správní funkci a nakonec tamní kostely fungovaly jenom v rámci církevní správy. Spojení Budče s výukou sv. Václava vedlo významného pedagoga 19. století Karla Slavoje Amerlinga k pojmenování velkoryse koncipovaného ústavu pro další vzdělávání učitelů Budeč a totéž jméno si volily i nově vznikající učitelské jednoty. K. S. Amerling je jednou z významných osobností pochovaných na budečském hřbitově. |
||||||||||||||||
 Podle legend se na Budči sv. Václav učil čtení a psaní. |
||||||||||||||||
 Podle pověsti zaznamenané Václavem Hájkem z Libočan byla budečská škola tak starobylá, že ji navštěvovali už bájný Přemysl Oráč a kněžna Libuše. Tato pověst se dostala i do jedné z árií Smetanovy opery Libuše. O zvonku v kapličce v Zákolanech se vypravuje, že jím bylo zvoněno r. 1621 na Staroměstském náměstí při popravě českých pánů. Zvonek je podle knihy bez letopočtu i beze všeho jiného označení. Lože sv. Václava Na kamenité stráni severovýchodně od Budče je podlouhlý přirozený balvan, zvaný „lože sv. Václava“. Svrchní plocha balvanu je ve směru stráně nakloněná, její hořejší konec je vyvýšený na způsob „chaise longue“. Na kameni podle pověsti prý sv. Václav spával, když docházel na Budeč. Neznámý poutník Kdysi přišel na Budeč poutník, kterého nikdo neznal. Prý to byl český šlechtic, jenž podnikl pouť do Svaté Země - snad za pokání. Na to beze stopy zmizel a zanechal tu okovy a berlu, kteréžto věci ještě do nedávna se tu uchovaly, ale pak též neznámým způsobem zmizely. Kovář z Podbudče Za dávných dob žil pod Budčí starý kovář, muž velmi zbožný. Při požehnání jedné neděle usnul na kůru a spal až do půlnoci. Najednou byl probuzen hlaholem zvonů. Udiven protírá oči a vidí, jak sv. Vojtěch v biskupském hávu ubírá se ze sakristie k oltáři v průvodu všech českých patronů a tu se modlí. Na to sv. Prokop v rouše řeholnickém vystupuje na kazatelnu a kárá český národ břitkými slovy z mnohých poklesků; tu však sv. Václava a sv. Ludmila ujímají se českého lidu a navrhují, aby šli společně prosit Pána za smilování. I vcházejí všichni v oblaku za hlaholu zvonů do nebe, při čemž kovář klesá bez vědomí k zemi a probouzí se až druhého dne. Umírá však brzy po tomto vidění. Taje podzemní Na poli p. V. Dudy za školou propadl se podle pověsti oráč i s voly. Na jiném poli na straně k Mozolínu probořil se zase pasák. Chtěl se přesvědčit o hloubce otvoru a ponořil do něj ruku. Sotva však ruku vytáhl, pocítil v ní bolesti, ruka zčernala a za krátko musila mu být odňata. Různá vidění Některé osoby mívaly různá vidění na Budči. Tak na například viděli někteří za tmavých nocí kutálet se po valech budečských ohnivé kulové těleso, jiní zase bíle přistrojenou ženskou osobu, opět jiní viděli tudy pobíhat černého psa; tato poslední pověst zachovala se i o silnici mezi Kolčí a Zákolany, kde prý také potkáván černý pes. Nad Kováry při pěšině do Trněného Újezda je v tomto ohledu známá tzv. „kravská rokle“, kde některé, jinak věrohodné osoby měly prý různá vidění. Tak např. viděli tu bílý sud, valící se. před nohama chodce a mluvící, nebo svítilnu, která neviditelnou silou jsouc nesena, vznášela se před nočním chodcem. |
||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
 22.-23., 29.-30. května, 5.-6., 26.-27. června, 3.-6., 24.-25., 31. července, 1., 28.-29. srpna, 4.-5., 11.-12., 18.-19., 25.-26. září 2004: 900 - 1600 Jindy pouze po předchozí dohodě, min. 500,- za skupinu. |
||||||||||||||||
 20,- plné * 10,- snížené * 500,- minimální vstupné u skupin mimo otevírací dobu. |
||||||||||||||||
 Samostatně, nebo s průvodcem, 45 min., nejvíce 50 návštěvníků. |
||||||||||||||||
 Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů. |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| 
| | 
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
 |
|
|||||||||||||||
Detaily památky
