|
|||||||||
|
|
|
Poslat jako elektronickou pohlednici Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||
Kunětická Hora je charakteristickou dominantou východočeského Polabí, Pardubicka. V rovinaté krajině dosahuje pozoruhodný geologický útvar, vzniklý třetihorní činností země, značné monumentality. Výškovým rozdílem 82 m vystupuje nad okolním poměrně plochým terénem v celkové nadmořské výšce 305 m. Díky své siluetě a postavení v krajině byl osídlen již v období pravěku. Přímo na hřebeni hory bylo archeologickými sondážemi doloženo osídlení mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné (halštatu), které bylo dokumentováno rovněž na severním svahu Kunětické hory. Původní kupovitý tvar hory byl narušen v průběhu staletí těžbou kamene a získal ve středověku novou siluetu v podobě kamenného hradu. Přes strategicky důležitou polohu v blízkosti obchodních cest, v úrodné krajině osídlené ve středověku již od založení blízkého opatovického kláštera roku 1086, nebyl zřejmě vrchol osazen. Až do počátku 15. století jsou veškeré písemné údaje o existenci hradu na Kunětické hoře pouze nepřímé povahy. Přes absenci písemných pramenů, lze dnes na základě archeologického výzkumu prováděného v areálu hradu od roku 1983 v souvislosti s postupující restaurací a regenerací objektu říci, že již v druhé polovině 14. století stál na Kunětické hoře poměrně rozsáhlý hradní komplex, dvouvěžového hradu s palácem a hranolovou původně obytnou věží ve východní části areálu a kruhovou věží ve východní části areál a kruhovou věží na západní cípu hřebene, střední část hradního komplexu nebyla v období 14.-15. století zastavěna. K objektu hradu se nepochybně váže i rozsáhlé předhradí. Ani dnes však není možné přesně definovat majitele tehdejšího hradu. Vzhledem k rozsahu objektu nelze vyloučit ani skutečnost , že hrad byl královým majetkem. Do širšího povědomí se Kunětická Hora dostala až na počátku 15. století. Roku 1420 se na hoře schází shromáždění lidu podobojí, stoupenců husitství z řad východočeské šlechty a kněží, stojící v opozici vůči oficiální církvi. Cílem tažení ozbrojených houfů z Kunětické Hory se stal blízký Hradec Králové. Po úspěšné akci a následném obsazení a zničení velice dobře opevněného opatovického kláštera roku 1421 patřila Kunětická hora k důležitým strategickým opěrným bodům v krajině. Je obsazena husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka, který v krátkém časovém období, do roku 1423, uskutečnil přestavbu dávající Kunětické Hoře podobu typického husitského hradu. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Nová výstavba Kunětické Hory se lišila od hradů 14. století, které s tak velkou posádkou nikdy nepočítaly. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Součástí jednoduchého a prostého obydlí zůstaly zřejmě i starší objekty na jihozápadní straně palácového areálu. Diviš Bořek z Miletínka, po získání rozsáhlých církevních statků, hledal společně s konzervativním husitským křídlem smír s Zikmun ... |
||||||||||||||||
Svatby v rytířském sále a kapli. |
||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
duben: sobota, neděle, svátky 1000 - 1600 květen - srpen: denně kromě pondělí 930 - 1730 září: sobota, neděle, svátky 1000 - 1700 říjen: sobota, neděle, svátky 1000 - 1600 Jindy pouze po předchozí dohodě. |
||||||||||||||||
S výkladem 40,- plné * 30,- snížené * 10,-/osoba školky Bez výkladu 35,- plné * 25,- snížené |
||||||||||||||||
S výkladem 50 min., asi 500 m.; bez výkladu 30 min., asi 300 - 500 m. |
||||||||||||||||
Lukostřelnice v areálu hradu, pořádání svatebních obřadů, hostin, dobové rauty s doprovodným programem. |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|