|
|
 |
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
   |
|||||||||
|
|||||||||
   |
|||||||||
|
|
 |
|
|
|
|
|
 Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||
 Hrad byl založen v poměrně málo kolonizované krajině středního Posázaví, které patřilo v té době bohatému rodu pánů z Lichtenburka. Ti si v blízkosti svého města Německého Brodu otevřeli stříbrné doly a potřebovali si postavit v tomto kraji sídelní a zároveň obranný hrad. Hrad byl založen na svou dobu velkolepým způsobem a od počátku byli i jeho majitelé důkazem jeho významu. Páni z Lichtenburka se jmenovali původně Světlíkové ze Světlíka a byly potomky Smila Světlického. Světlice byl původní název hradu Lichtenburka nedaleko Čáslavi, dnes nazývaného Lichnice. Raimund z Lichtenburka, stavitel naší Lipnice, byl významným mužem svého rodu. Roku 1318 zastavil společně s dalšími hrady Lipnici mladému králi Janovi Lucemburskému, jako zárukuza svého mocného příbuzného Jindřicha z Lipé. Ten byl tehdy králem zavřen na hradě Týřově. Později se Raimund odstěhoval na svůj jihomoravský hrad Bítov (Bítovští z Lichtenburka) a Lipnice se dostala do rukou krále Jana. Král Jan Lucemburský ji pak vyměnil roku 1319 s Jindřichem z Lipé za část Žitavska s hradem Ojvínem. Jindřich z Lipé zřejmě hrad dostavěl. Na jeho cestách z Prahy do Brna za Eliško Rejčkou byla Lipnice jistě vítanou zastávkou. Později jeho synové na hradě hostily krále Jana i jeho syna Karla. Když pak rod pánů z Lipé zchudnul Lipnice se dostala do majetku Královské koruny. Karel IV. udělil městečku pod hradem roku 1370 právo hrazeného města na způsob Německého Brodu. V roce 1378 hrad koupily bratři z Kunštátu, ale již za tři roky získal Lipnici dědičně Vilém z Landštejna. Páni z Landštejna tehdy prodali svůj rodový hrad a z Lipnice chtěli učinit své nové sídlo. Tomu odpovídala i snaha o rozvoj lipnického panství. Na hradě byla založena kolegiátní kapitula - významná a na šlechtických hradech zcela neobvyklá církevní instituce. Ve městečku byla založena škola a také byla vysazena nová osada Vilémovec, nesoucí jméno svého zakladatele. Vilém z Landštejna také určil ve svém testamentu, že jednou týdně má být v hradní kapli sloužena mše v českém jazyce. Lipnická větev Landštejnů však vymřela po meči a kateřina z Landštejna přinesla Lipnici věnem Čeňkovi z Vartenberka. Čeňek z Vartenberka, nejvyšší purkrabí pražský a přívrženec strany „podobojí“, nechal roku 1417 v lipnické hradní kapli vysvětit první husitské kněze. Pod pohrůžkou násilí je musil vysvětit pražský světící biskup Heřman Nikopolský. Po Čeňkově smrti hrad spravoval hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. Po něm hrad nakrátko vlastnil Oldřich z Rožmberka, ten prodal Lipnici Mikuláši Trčkovi z Lípy.
Od roku 1436 vlastnil hrad Trčkové z Lípy. Zakladatelem slávy tohoto rodu byl husitský hejtman Mikuláš Trčka z Lípy, chudý zeman z vesničky nedaleko Hradce Králové. Během husitských válek se stav Mikuláš bohatým a váženým šlechticem a získal majetek vilémovského kráštera. Jeho syn Burian, přední rádce krále Jiříka, přidal kláštersví želivské. Společně s lipnickým panstvím se tento majetek stal základem pro další roz ... |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
 Památník spisovatele Jaroslava Haška v domku pod hradem ve kterém J. Hašek žil. Na starém lipnickém hřbitově hrob Jaroslava Haška. |
||||||||||||||||
 O zazděné Kateřině Říká se, že žena pána Čeňka z Vartenberka, Kateřina z Landštejna, se zamilovala do majitele nedalekého hradu Orlíka nad Humpolcem pana Jindřicha z Dubé. Když se to Čeněk dozvěděl, nechal prý Jindřicha zavraždit a své ženě nachystal krutou smrt. Do výklenku v hradní kapli vsadil nejprve svého mrtvého soka a k němu pak nechal postavit nebohou Kateřinu a vlastní rukou ji tam zazdil. Na počátku 18.století se při úpravách hradní kaple skutečně našel zazděný výklenek a v něm dvě lidské kostry, jedna údajně se zbytky brnění. Pravdou je, že naše dějiny skutečně znají takový trest za nevěru, neboť v 16.století nechal Mikuláš ml. Trčka z Lípy zazdít svou nevěrnou ženu Kateřinu ze Šelemberka ve sklepeních hradu Lichnice. O pokladu a třetím kříži Říká se, že je na Lipnici ukryt poklad pánů z Landštejna. Poklad je prý ukryt pod třetím křížem. Prvé dva kříže jsou vytesány v hradní bráně a kdo nejde třetí těm dvěma podobný, najde také pod ním ukrytou skalní sluji s pokladem. Tento poklad ale má svého strážce - kostlivce s diamantovýma očima, kterého musíte svou chytrostí obelstít, abyste se mohli pokladu zmocnit. O Černém muži Na počátku 19. století zavraždil hradní pohůnek uhelným mourem začerněný správce panství i jeho ženu a následně je okradl. Paní správcová se však ještě probrala a zburcovala hradní čeládku. Pohůnka i s dvěma kumpány dopadli v hostinci ve městě a pohůnek byl odsouzen k oběšení. Ten si však vzal život sám dřív, než na něm mohla být spravedlnost vykonána. Jeho nevysvobozená duše od té doby prý bloudí po hradě a hledá vysvobození. |
||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
 duben: sobota, neděle, svátky 1000 - 1600 květen, červen: denně kromě pondělí 1000 - 1600 červenec, srpen: denně kromě pondělí 900 - 1800 září, říjen: sobota, neděle, svátky 1000 - 1600 Jindy pouze po předchozí dohodě. |
||||||||||||||||
 40,- plné * 20,- snížené bez průvodce (mimo sezónu) 25,- plné * 15,- snížené |
||||||||||||||||
 S průvodcem, 50 min., nejvíce 40 návštěvníků. Bez průvodce - mimo hlavní sezonu při malém počtu návštěvníků volná prohlídka. |
||||||||||||||||
 Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, pronájem prostor po předchozí dohodě, pořádání svateb. |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| |||
|
 |
|
||||||||||||||
Detaily památky
