 |
|
Po sloučení s Okresním Muzeem v Mladé Boleslavi v roce 1981 (nyní Muzeem Mladoboleslavska) bylo naše muzeum určeno jako přírodovědné oddělení. V současné době se opět zaměřuje na region dolního Pojizeří (to znamená zpět na vlastivědné nebo po novu regionální muzeum).
Muzeum se nachází ve druhém patře zámku v Benátkách nad Jizerou. Zakladatelem byl Ing. Jindřich Soukal. Ustavující valná hromada Musejního spolku se konala 10.3.1935 a přijala název "Museum Novobenátecka v Nových Benátkách". Umístěno bylo do dvou místností Okresního domu na náměstí v Benátkách I. a jako první akce byla uspořádána výstava obrazů, spojená s ukázkou prvních darovaných předmětů.
|
- - Vstupní sál je věnován známým rodákům Benátecka. Patří sem např. cestovatelé Josef Kořenský a Josef Polák, parašutistka Marie Krupičková, spisovatelé a básníci: Zdeněk Kalista, Arnošt Vaněček, Václav Jaromír Picek, Antonín Jaroslav Vrťátko a Věnceslav Ráb, průkopník české archeologie Luvík Šnadr a elektrotechnik Ing.Dr.Karel Novák.
Také je tu umístěna malá expozice z dějin a vývoje benáteckého muzea.
- - Příroda Benátska - expozice je zaměřená na Benátecký, Mladoboleslavský a Polabský bioregion, jež se nacházejí v okolí řeky Jizery. Přibližuje návštěvníkům živočichy i rostliny, které v uvedených lokalitách lze najít. Výstava je doplněna mapami, fotografiemi, obrázky i vycpanými exponáty zvířat, zkamenělinami i minerály vyskytující se v okolí Benátek.
- - Astronomie, archeologie a Benátsko - tato expozice je zaměřena na spojení pravěké astronomie a archeologie - uvádí například:
Astronomii v pravěku až v časném středověku, ve střední a západní Evropě.
Neolitickou kruhovou ohradu Krpy.
Hroby skrčenců v Brodcích n.J.
Jeskyni Dobšín v údolí Plakánku - podzemní svatyni.
Orientaci slovanských hrobů, rotund a kostelů.
Slovanská pohřebiště na Benátecku.
Co je gnómon a jak se určovaly světové strany a den rovnodennosti.
- - Bronzový poklad - expozice zahrnuje soubor bronzových dýk a kruhů z 19.-18.století před Kristem, je to jedinečný doklad víry obyvatel z doby bronzové, a dále zlomky různých kuchyňských nádob, kamenné sekery, nástroje zemědělců mladší doby kamenné, srpové čepelky, model komorové hrobky a jiné zajímavé archeologické nálezy.
- - Páni z Dražic - rod pánů z Dražic vystupoval v českých dějinách necelých 150 let. Nejstarším známým příslušníkem byl Budislav z Litovic (podle prvního rodového sídla), jenž byl r.1264 pražským kanovníkem. Jeden syn Jan dosáhl významného postavení (1258 pražským biskupem), další syn Řehník založil Dražice. (První písemná zmínka o hradě r.1264.) Třetí syn - biskup Jan IV. z Dražic založil dražický kostel a hrad přestavěl v gotickém stylu francouzskými staviteli. Jeho synovec Jan právně přenesl trhové městečko Benátky na návrší na protějším břehu a založil zde Nové Benátky. Jeho synem, také Janem, rod pánů z Dražic r.1385 vymřel.
- - Tycho Brahe - Za doby Rudolfa II. pobýval na benáteckém zámku slavný dánský astronom Tycho Brahe de Knudstorp. Prováděl zde různá měření a pozorování na různých přístrojích, zachoval se tzv.Benátecký poledník (14°34´56´´), a také se zde setkal s Janem Keplerem, rivalem v oblasti astronomických věd. Na zámku v Benátkách však pobýval jen krátce.
- - Obrazová galerie - Nachází se na chodbě muzea. Pochází z rodiny Thun-Hohensteinů a jsou tu zobrazeni majitelé zámku a panství: císař Rudolf II. Habsburský, Jan z Werthu, jeho dcera a zeť, a další.
Galerie je doplněna soškami z různých částí Benátek a truhlami ze sbírek muzea.
Zámek ze "sirek" je dílem benáteckého rodáka F.Bárta. Použil na něj 70000 ks sirek a dělal ho 5-7-let.
- - Síň Bedřicha Smetany - Hudební tradice města je spojena se jménem slavného skladatele Bedřicha Smetany. Na zámku v Benátkách působil v letech 1844-47 jako učitel hudby v rodině hraběte Thun-Hohensteina.
V síni věnované jeho památce se nachází dobový nábytek, na klavír hrál Smetana osobně.
Dále také jeho vzácná sádrová busta, kterou zhotovil akademický sochař Strachovský v roce 1881.
- - Síň bratří Bendů - V době, kdy panství Benátky vlastnil Ignác z Klenové, milovník hudby a umění, žili v Benátkách i později slavní Bendové. Ignác z Klenové jim umožnil dosáhnout výrazných hudebních úspěchů zejména na pruské půdě.
František Benda (1709-) a již v mládí vynikal výborným hlasem a pilně cvičil na housle. Přijal místo v královském orchestru v Drážďanech a působil ve dvorní kapele krále Bedřicha II.
Jiří Antonín Benda (1722-) se po přestěhování do Pruska stal členem královské kapely v Berlíně, pak zastával místo kapelníka ve vévodově orchestru. Jeho význam spočívá ve skladatelské činnosti (melodram, symfonie, komorní i koncertní skladby).
|
Největší zajímavostí pro širokou českou i světovou veřejnost je pobyt dánského astronoma Tycho Brahe de Knudstorp. Pro Čechy pak máme několik osobností z různých oblastí - např. z hudebního oboru bratři Bendové a Bedřich Smetana, z oblasti spisovatelské Arnošt Vaněček, Zdeněk Kalista, Václav Jaromír Picek, Věnceslav Ráb, Antonín Jaroslav Vrťátko. Připomínáme i cestovatele - Josef Polák, Josef Kořenský, sféru sportu - Marii Krupičkovou a jiné.
|
V současné době se v tomto objektu nekonají žádné kulturní akce, případně nás o nich jejich pořadatel neinformoval. |
V sezóně je otevírací doba: úterý - neděle, 900 - 1200 a 1300 - 1700.
Mimo sezónu: úterý - pátek 900 - 1200 a 1300 - 1600 a so, ne - 1300 - 1600hodin.
|
Vstupné činí 10,- Kč, pro děti od 6ti let do 15ti let 5,-Kč.Doprovodné programy na Dražicích budou mít možná zvláštní cenu díky nákladům, které na to bude potřeba vynaložit.
|
Při objednání hromadných skupin je poskytována průvodcovská činnost v češtině zdarma, průvodce i jiné služby je možné zajistit speciální objednávkou telefonickou dohodou.
|
|
|
ano - ano 300 m
|
Muzeum Mladoboleslavska
|
|
|
|
Detaily památky
