- Evropské umění od Antiky do závěru Baroka - Zpřístupnění poslední části nově instalovaných sbírek stálé expozice Národní galerie v Praze ve Šternberském paláci zakončuje dva roky trvající postupnou rehabilitaci výstavních prostor, související s novým představením uměleckých děl Sbírky starého umění. Koncepce je postavena na myšlence zajímavou formou seznámit návštěvníky s přehledem evropského umění posledních dvou tisíciletí. Zahájilo ji otevření expozice ve druhém poschodí paláce, která poskytuje možnost zhlédnout práce italských, španělských, francouzských, flámských a holandských mistrů 16.-18. století. Poté došlo k rozšíření stávajícího návštěvnického okruhu o kolekci německého a rakouského umění v přízemí budovy. Chronologicky nejstarší expozice v prvním poschodí Šternberského paláce soustřeďuje díla antického starověku, sbírku ikon a kolekci italského a nizozemského umění 14.-16. století. Za jejími dveřmi se návštěvníkům otevírá brána k cestě za evropským uměním.
Vstupní sál nabízí ukázky umění antického starověku. S výjimkou výstavy sádrových odlitků v Litomyšli je tato komorní přehlídka vlastně jedinou stálou expozicí antiky u nás. Mezi nejcennější exponáty vystavovaného souboru patří dva mumiové portréty nalezené v egyptském Fajjúmu, dále římská replika kultovní sochy Nemésis a bronzová portrétní busta Římana z Tiberiovy éry. Pozornost vzbudí i monumentální mramorový sarkofág ze soukromé sbírky s vyobrazením podobizny zesnulého a zdobený génii ročních období. Z vystavené keramiky si zaslouží zmínku řecký červenofigurální krátér, zapůjčený z Národního muzea v Praze. Různorodost tvorby etruských, řeckých a římských umělců reprezentují drobnější exponáty instalované ve vitrínách.
Sbírka italského umění 14.-16. století patří k nejbohatším svého druhu ve střední Evropě. Její jádro tvoří proslulá estenská kolekce, která přešla do Národní galerie z majetku následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este na zámku Konopiště. Soubor zahrnuje drobné oltářní obrazy florentských a sienských malířů, jako jsou Bernardo Daddi, Pietro Lorenzetti či Lorenzo Monaco, a díla severoitalských mistrů Antonia a Bartolomea Vivariniů, kteří pracovali v Benátsku v polovině 15. století. Umělce florentského manýrismu, ovlivněné Michelangelem, reprezentují Alessandro Allori drobným Křtem Krista a Agnolo Bronzino vynikající podobiznou toskánské velkovévodkyně Eleonory z Toleda. Soubor italského umění vhodně obohacují vystavené sochařské památky. Především Hlava Krista florentského Francesca Ferrucciho z pražské sbírky Rudolfa II. či podobizna Lorenza de´Medici jsou považovány za velmi cenné. Expozici italského umění doplňuje kolekce drobných renesančních bronzových plastik a soubor italské majoliky ze sbírek pražského Uměleckoprůmyslového musea.
Vystavené ikony pocházejí z majetku Národní galerie v Praze a z fondů bývalého Kondakovova institutu v Praze, spravovaných dnes Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky. V prezentovaném souboru jsou zastoupeny památky ze všech důležitých center ortodoxní církve: byzantská a řecko-benátská ikonomalba, díla vzniklá v kyjevských, severoruských a moskevských ikonopisných ateliérech. Nechybějí zde ani ukázky malířských děl z východoevropských pravoslavných oblastí.
Pozdně středověká malba Nizozemí, jednoho z nejvýznamnějších center uměleckého dění severně od Alp, je představena několika díly autorů, kteří byli ve své tvorbě ovlivněni příkladem Jana van Eyck. Je to zejména anonymní Mistr Studně života, pojmenovaný podle obrazu s motivem Studny života ve sbírce Národní galerie. Mezi významné a v expozici zastoupené malířské památky patří také dva triptychy s námětem Klanění tří králů od Geertgena tot Sint Jans a Joose van Cleve, oba dlouhodobě zapůjčené ze sbírek Pražského hradu. K výrazným obrazům patří Sv. Lukáš kreslící P. Marii od Jana Gossaerta zv. Mabuse, vytvořený kolem roku 1513 v Mechelenu a v 17. a 18. století umístěný na hlavním oltáři katedrály sv. Víta v Praze. Odtud byl již roku 1870 zapůjčen do předchůdkyně dnešní Národní galerie. K dalším zastoupeným umělcům patří Pieter van Kempener, Frans Floris, Maerten van Heemskerck a Hendrick III. van Cleve, malíře krajin reprezentují Herri met de Bles a Lucas Gassel.
Součástí nové stálé expozice je grafický kabinet v přízemí paláce. Od poloviny května zde bude v rámci krátkodobých výstav Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze vystaven soubor italských, francouzských, španělských a středoevropských iluminací 15. století, tematicky rozšiřující expozici italských a nizozemských primitivů v prvním poschodí.
V nově otevřené expozici pochopitelně nalezneme díla, která jsou poučenému návštěvníku Národní galerie dostatečně známá z předchozích instalací. Vystavený soubor je nicméně obohacen v míře, již dovolují prostorové možnosti. Novinkou je samostatný sál antického starověku. Exponáty zde umístěné měla veřejnost možnost vidět zatím jen na příležitostných výstavách. Vedle kolekce italské majoliky se dočkala své "premiéry" i některá díla evropského umění, skrytá doposud v galerijních depozitářích, např. již zmíněný reliéf Hlavy Kristovy od Francesca Ferrucciho, Venuše s Amorem Anthonie Blocklandta nebo Kermes sv. Jiří Gillise Mostaerta. Velkým obohacením výstavních sálů budou odhalené a restaurované nástropní malby ve třech sálech prvního patra, pocházející z doby výstavby paláce a spolu s již zpřístupněnými malbami v prostorách přízemí a druhého poschodí alespoň částečně evokují někdejší výtvarnou výbavu barokního Šternberského paláce.<
|
Detaily památky
