Mapa Česka Jednorázové akce Stálé expozice Pohledy s hrady a zámky Panofotky Diskuzní fórum Naše služby Přidat objekt English version
Hrady, zámky a jiné památky Muzea a galerie Hotely, penziony a jiné ubytování Restaurace English version

 
 
   
 Tato sekce    Náš tip

   Vyhledat
   Nalezeno
   Detaily památky
 
Jakoukoli fotografii z této či libovolné jiné stránky našeho serveru můžete poslat jako elektronickou pohlednici, stačí na ni klep-nout.
 
 

 
  • Poslední prohlídka začíná obvykle délku jedné prohlídky před koncem otevírací doby.
  • Vstupné: plné, snížené (např. děti, studenti, důchodci), ci-zinci plné, cizinci snížené (zpravidla s cizojazyčným výkladem).
     
  • Seznam doporučené literatury získáte po klepnutí na odkaz.

 
 
 
  • Židovské muzeum v Praze,   okres Praha




Adresa:  U Staré školy 1
11000  Praha 1
Telefon:  224 819 456
Email:  office@jewishmuseum.cz

 
 
 

Poslední aktualizace:  18.10.2006
Poloha tohoto objektu
 


 
Zobrazit detailní polohu
 
toto je negarantovaný záznam ...


Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 
Popis

Židovské muzeum v Praze znovu otevírá návštěvníkům své expozice.

Pražské Židovské muzeum bylo založeno v roce l906 jako třetí z nejstarších židovských muzeí ve střední Evropě (Vídeň l895, Frankfurt l897). Příčinou jeho vzniku byla rozsáhlá přestavba Židovského Města a snaha o záchranu památek, především z inventářů Cikánovy a Velkodvorské synagogy, které byly zbořeny v květnu l906.
Hlavní úlohu při založení muzejního spolku sehrál hebraista PhDr. Salomon Hugo Lieben (l88l – l942), který právě ukončil studia na pražské univerzitě. Významným pomocníkem mu byl JUDr. August Stein (l854 – l937), představitel českožidovského hnutí a pozdější předseda Pražské židovské obce.
Stanovy Spolku k založení a vydržování Židovského muzea v Praze byly schváleny 29. srpna l906. Úkolem spolku bylo sbírat, uchovávat a vystavovat předměty domácího a synagogálního kultu, zejména umělecky provedené, dále archiválie, rukopisy a staré tisky týkající se židovských dějin a vyobrazení židovských památek a osobností, pokud pocházejí z Prahy nebo českých zemí. Právě v tomto regionálním zaměření viděl Lieben specifičnost pražského muzea, tím získala jeho sbírka svoji ucelenost a historický význam.
První prostory k uložení svých sbírek získalo muzeum v roce l907 v Benediktské ulici č. 5, kde byla na jaře l909 zpřístupněna první provizorní expozice. Nová stálá expozice muzea byla otevřena 28. dubna l9l2 v prvním patře nové budovy pražského pohřebního bratrstva v Široké ulici č. 7 (dříve Josefovské). V hlavním sále tu byl vytvořen synagogální interiér, další sloužily jako lapidárium a klenotnice s nejcennějšími stříbrnými předměty, rukopisy a tisky. První průvodce po expozici byl vydán v roce l924.
Zvýšená návštěvnost i růst sbírek si vynutily další rozšíření expozice do bývalé obřadní síně u Starého židovského hřbitova, která byla slavnostně otevřena 9. května l926. V roce l928 měl muzejní spolek 3l6 členů, v roce l929 muzeum navštívilo l3 233 návštěvníků. Členem kuratoria spolku se stal prof. Samuel Steinherz (1859 – l944), předseda Společnosti pro dějiny Židů v ČSR. Spolek navázal spolupráci s židovskými muzei ve Vídni, Frankfurtu, Berlíně, Vratislavi, Mnichově a řadou dalších židovských institucí a spolků.
Počátkem 30. let začala trvale klesat návštěvnost a snižovaly se i subvence muzea. V pohnuté atmosféře druhé republiky zažilo muzeum ještě jednou období zvýšeného zájmu ze strany židovských i nežidovských návštěvníků. Po okupaci českých zemí l5. března l939 byla jeho další činnost znemožněna. Muzejní spolek byl rozpuštěn a sbírky přešly do správy Pražské židovské obce.
Na podzim l94l byly pražské synagogy uzavřeny a přeměněny ve skladiště konfiskovaného židovského majetku. Také další židovské obce se brzy začaly vylidňovat deportacemi do koncentračních táborů. Vedoucí správy venkovských obcí JUDr. Karel Stein (l906 – l96l) začal rychle hledat způsob záchrany ohrožených židovských památek. Počátkem roku l942 vypracoval návrh na zřízen ...
 
Zobrazit celý text tohoto popisu

 
Expozice

  • - Židovské muzeum má jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě, která obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih. Je ojedinělá nejen množstvím svých předmětů, ale především tím, že pocházejí z jednoho uceleného území - z Čech a Moravy. Ve svém souhrnu tak sbírka podává celistvý obraz o životě a historii Židů v tomto regionu. Židovské muzeum spravuje tyto objekty: Maiselovu synagogu, Španělskou Synagogu, Starý židovský hřbitov, Klausovou synagogu, Obřadní síň (budova pražského Pohřebního bratrstva), Galerii Roberta Guttmanna a Vzdělávací a kulturní centrum.

    Galerie Roberta Guttmanna

    Židovské muzeum dosud nikdy - s výjimkou let 1945 až 1948 - nemělo vlastní výstavní prostor pro prezentaci krátkodobých tematických výstav. Tento nedostatek byl již dlouhou dobu velmi citelný a narušoval samostatnou činnost muzea, které nemohlo průběžně prezentovat výsledky své odborné badatelské, výzkumné i restaurátorské činnosti a seznamovat tak veřejnost postupně se širšími ukázkami jednotlivých kolekcí svých sbírek.
    Nově zřízená galerie je výstavní prostor o rozloze více než 80 m2, který splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Galerie je umístěna v přízemí na severovýchodní straně nového komplexu Židovského muzea, kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření.

    Maiselova synagoga

    Maiselova synagoga byla vybudována v letech 1590 - 1592 primasem Židovského města Mordechajem Maiselem, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Staviteli jeho synagogy byli Josef Wahl a Juda Goldsmied de Herz. Původní budova velmi utrpěla při požáru roku 1689 a pak byla opravena v barokním slohu. Její barokní podobu potlačila zásadní gotizující přestavba podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893 - 1905. Z původní renesanční dispozice zůstal zachován trojlodní půdorys hlavní lodi s patrovými ženskými galeriemi. V současné době Maiselova synagoga slouží jako výstavní prostor a depozitář Židovského muzea.

    Španělská synagoga

    Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané „Stará škola“ byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Synagoga má centrální čtvercový půdorys s kopulí nad ústředním prostorem. Ze tří stran jsou vestavěny galerie na kovových konstrukcích otevřené do hlavní lodi. Štuková arabeska i stylizované orientální motivy se opakují na stěnách i v řezbářské výzdobě dveří, zábradlí i galerie. Barevné vitráže i vnitřní výzdoba podle návrhů architektů A Bauma a B.Münzbergera byly dokončeny v roce 1893. V letech 1836 - 45 ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.

    Pinkasova synagoga

    Dnešní stavba je dílem rodiny Horoviců. V roce 1535 ji dal vystavět Aron Mešullam Horovic mezi svým domem U Erbů a pozemkem Starého židovského hřbitova. V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Jména zavražděných spolu s osobními daty a jménem příslušné obce byla zaznamenána na zdech synagogy. V roce 1968 však byl Památník uzavřen, neboť spodní voda začala stavbu ohrožovat. Při pracích na hloubkové izolaci budovy byly objeveny podzemní prostory se starou studnou a rituální lázní. Komunistický režim úmyslně zdržoval opravy a nápisy na stěnách byly postupně strženy. Teprve roku 1990 bylo možno dokončit stavební úpravy. V letech 1992-1996 bylo pak na 80 000 jmen českých a moravských Židů, kteří za nacismu zahynuli, ručně přepsáno na stěny synagogy.

    Starý židovský hřbitov

    Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města. Nejstarší náhrobek, náležící učenci a básníkovi Avigdoru Karovi, pochází z roku 1439. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se tam nachází téměř 12 000 náhrobních kamenů, avšak počet pochovaných byl jistě vyšší. Hřbitov byl v minulosti několikrát rozšiřován. Přesto jeho plocha nestačila a na místo se navážely další vrstvy zeminy. Předpokládá se, že na hřbitově se nachází několik pohřebních vrstev nad sebou. Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do horních vrstev.
    Nejvýznamnější osobou pohřbenou na Starém židovském hřbitově je bezesporu velký náboženský učenec a pedagog rabi Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel roku 1609), s jehož postavou je spojena i pověst o vytvoření umělé bytosti - golema. Z řady dalších osobností pochovaných na Starém židovském hřbitově jmenujme alespoň primase Židovského Města Mordechaje Maisela (zemřel roku 1601), renesančního učence, historika, matematika a astronoma Davida Ganse (zemřel roku 1613), vědce a polyhistora Josefa Šaloma Delmediga (zemřel roku 1655) a rabína a sběratele hebrejských rukopisů a tisků Davida Oppenheima (zemřel roku 1736).

    Klausová synagoga

    Klausová synagoga se nachází v těsném sousedství Starého židovského hřbitova. Její název je odvozen z německého slova „Klaus“ ve významu „malá budova“, které vzniklo z latinského „claustrum“. Původní Tříklausová synagoga byla komplexem tří staveb - dvou synagog a ješivy - vybudovaných koncem 16. století Mordechajem Maiselem. Dnešní budova Klausové synagogy vznikla až po zhoubném požáru ghetta v roce 1689 a byla dostavěna roku 1694. Další přestavba Klausové synagogy spadá do osmdesátých let 19. století. Klausová synagoga byla největší synagogou ghetta.

    Obřadní síň

    Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1911 - 1912 podle návrhu architekta J. Gerstla. V rámci Židovského muzea se tato Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva - Chevra kadiša (založeného v roce 1564), stala výstavním prostorem.

    Staronová synagoga

    Byla postavena kolem poloviny 13. století v raně gotickém slohu. Původně se nazývala „Nová“ nebo „Velká“ synagoga na rozdíl od starší modlitebny, která se nezachovala. Teprve v 16. století, kdy byly v Praze postaveny další synagogy, se ujal název „Staronová“. Hlavní sál je dnes jediným představitelem středověkého typu, reprezentovaného původně románskou synagogou ve Wormsu (z 12. století) a raně gotickou synagogou v Řezně. Sál je zaklenut šesti pětidílnými klenebními poli do dvou osmibokých pilířů. Staronová synagoga, která není součástí Židovského muzea, je jednou ze tří pražských synagog, spolu s Vysokou a Jeruzalémskou synagogou, v nichž se konají bohoslužby.

    Židovský hřbitov na Žižkově

    Židovský hřbitov na Žižkově ve Fibichově ulici (tzv. první izraelský hřbitov na Olšanech) byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Znovu se zde pohřbívalo v době morové epidemie ve druhém desetiletí l8. století, pravidelně pak od roku 1787, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města. Hřbitov sloužil do roku 1890, kdy byl zřízen nový židovský hřbitov v Praze-Strašnicích.
    Po druhé světové válce hřbitov přestal být udržován. Zarůstal a pustl, řada náhrobků byla povalena. Na počátku 60. let byl z větší části zrušen a přeměněn v park. Nejstarší část s náhrobky význačných osobností však zůstala zachována a od parku ji oddělila nová zeď. Ve druhé polovině 80. let byla v parkové části postavena věž televizního vysílače. Zachovanou část židovského hřbitova ve Fibichově ulici, která je památkově chráněna, převzalo v roce 1999 do své správy Židovské muzeum v Praze. Po nezbytných stavebních úpravách a základních restaurátorských pracích byl hřbitov v září 2001 zpřístupněn veřejnosti.
    Židovský hřbitov ve Fibichově ulici je významnou umělecko historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua (1713-1793), jehož náhrobek byl v roce 1993 (v souvislosti s výročím úmrtí) spolu s dalšími náhrobními kameny příslušníků rodiny kompletně restaurován. Rozsáhlé restaurování provázelo i záchranu náhrobku Landauova žáka, člena rabínského kolegia Eleazara Fleckelese (1754-1826). Z významných představitelů osvícenství a novodobé židovské inteligence, kteří jsou zde pohřbeni, jmenujme alespoň lékaře Jonase Jeitelese (1735-1806), jeho syna Barucha Jeitelese (1762-1813) a historika Davida Podiebrada (1803-1882). Mohutné, reprezentativní náhrobky označují hroby prvních židovských podnikatelů – Joachima Poppera (1721-1795), příslušníků rodin Jerusalemů, Pribramů a Dormitzerů. Z uměleckého hlediska lze na hřbitově sledovat vývoj od barokně tvarovaných náhrobků přes reprezentativní náhrobky empirové a náhrobní kameny zdobené v duchu historizujících slohů až po běžné tvary druhé poloviny 19. století.

 
Zajímavost

Muzeum nabízí tuzemským zájemcům prohlídku s odborným výkladem při poskytnutí výrazné slevy. Školy a další organizované skupiny si mohou prohlídku zajistit v dohodnutou dobu prostřednictvím Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea, Maiselova 15, Praha 1, tel. 02/223 25 172,
e-mail: education@jewishmuseum.cz.
 
Kulturní akce


Nezobrazovat loňské akce ...

  • 01.10.2003 - 31.01.2004  Wilfried Prager   - práce francouzského malíře žijícího v Praze.
 
Otevírací doba

Židovské muzeum v Praze:
listopad - březen: denně kromě soboty a židovských svátků 900 - 1630
duben - říjen: denně kromě soboty a židovských svátků 900 - 1800

Program Židovského muzea k výchově proti antisemitismu v ČR:
neděle 1400
Jindy pouze po předchozí dohodě.

Bližší informace podá Rezervační centrum, U Starého hřbitova 3a, Praha 1, tel.:222 317 191,
e-mail: rezervacni.centrum@jewishmuseum.cz.

Galerie Roberta Guttmanna:
duben - říjen: denně 1000 - 1800
listopad - březen: denně kromě soboty a židovských svátků 1000 - 1630

Židovský hřbitov na Žižkově:
každé úterý, čtvrtek 900 - 1300

Referenční centrum Židovského muzea v Praze:
pondělí - pátek 900 - 1600
 
Vstupné

Židovské muzeum v Praze: 300,- plné * 200,- snížené * děti do 6 let zdarma
Staronová synagoga: 200,- plné * 140,- snížené * děti do 6 let zdarma
Židovské muzeum a Staronová synagoga: 500,- plné * 340,- snížené * děti do 6 let zdarma.
Program Židovského muzea k výchově proti antisemitismu v ČR: 65,- plné * 35,- snížené * děti do 6 let zdarma.
Galerie Roberta Guttmanna: 30,- plné * 15,- snížené
Židovský hřbitov na Žižkově: 20,- plné

 
Doplňkové služby

Judaistika a dějiny Židů:

Oddělení holocaustu
Hlavní kurátor: Anita Franková
Poskytuje: vyhledávání údajů o skupinách a jednotlivcích evidovaných obětí holocaustu z území bývalého Protektorátu Čechy a Morava, vyhledávání z databáze vzpomínek podle jednotlivých kriterií (události, lokality, jména), texty a dokumenty k holocaustu českých a moravských židů pro jiné než výstavní účely - konzultace a informace o problematice holocaustu českých a moravských židů, badatelské služby – kopie archivních materiálů, literatury a vzpomínek, odborné rešerše, výklady, posudky a informace, odborné poradenství a dozor při natáčení filmů, videozáznamů a televizních programů, fotografie nápisů z Pinkasovy synagogy, zhotovení fotografií, digitální a laserový tisk a reprografické služby z uvedených fondů, opravy a doplňky textů v Pinkasově synagoze

Oddělení judaistiky a dějin židů
Vědecký pracovník oddělení judaistiky: Alexandr Putík
Archiv a dokumentace židovských obcí
odborný pracovník: Vlastimila Hamáčková

Sbírka rukopisů a starých tisků
kurátor Olga Sixtová

Dokumentace židovských obcí
odborný pracovník Jiří Fiedler
konzultace sodborníky po předchozí dohodě.
Poskytuje: odborné informace, konzultace a odborné výklady k tematice dějin židů a židovského náboženství v Čechách a na Moravě, odborné konzultace k přípravě expozic, výstav, katalogů a informačních materiálů k uvedené tematice, archivní materiály badatelům ke studijním účelům z fondu židovských náboženských obcí Čech a Moravy, některých židovských spolků a organizací, ze sbírky pozůstalostí a sbírky hudebnin, odborné rešerše z uvedených fondů, konzultace k zachovaným archivním materiálům a dokumentaci židovských obcí, včetně dokumentace židovských hřbitovů v Čechách a na Moravě, vyhledávání textů, dokumentů a sbírkových předmětů pro jiné než výstavní účely, předměty ze sbírky rukopisů a vzácných tisků badatelům prezenčně ke studijním účelům (rukopisy ve formě mikrofilmů, pouze ve zvláštních případech originál), reprografické služby, kopie vyžádaných dokumentů, zhotovení fotografií a diapozitivů: archiválií, předmětů z fondu vzácných tisků a rukopisů, odborné poradenství a dozor při natáčení filmů, videozáznamů a televizních programů.

Sbírkové oddělení

Hlavní kurátor:.Eva Kosáková
sbírka kovů, kurátor: Jaroslav Kuntoš
sbírka textilu, kurátor: Dana Veselská
sbírka obrazů, kreseb a grafiky, kurátor: Michaela Hájková
sbírka dětských kreseb Terezína, kurátor: Michaela Hájková
sbírka fotografií – fotoarchiv, kurátor: Štěpán Kovařík

Poskytuje: informace o sbírkových fondech prostřednictvím oddělení dokumentace, vedoucí Magda Veselská, odborné výklady, rešerše, posudky a informace k uvedeným fondům, přednáškovou činnost, odborné poradenství a dozor při natáčení filmů, videozáznamů a televizních programů, odborné konzultace při výběru sbírkových předmětů muzea pro výstavy jiných institucí, zapůjčování sbírkových předmětů na výstavy jiných institucí a pro účely natáčení mimo objekty muzea a s tím související čištění a konzervace sbírkových předmětů v restaurátorských dílnách Židovského muzea v Praze, vyhledávání sbírkových předmětů pro jiné než výstavní účely, reprografické služby: zhotovení fotografií, diapozitivů a digitálních snímků (obrazů, dětských kreseb, sbírkových předmětů).

Knihovna

Vedoucí knihovny: Alena Jelínková, e-mail: library@jewishmuseum.cz
Poskytuje: badatelům a čtenářům výběr z fondu současné knihovny (cca 100 000 svazků) z oblasti hebraistiky, judaistiky, historie, dějin umění, muzeologie, antisemitismu, fašismu, holocaustu, židovskou historickou i současnou literaturu převážně z Čech a Moravy, ale i jiných míst Evropy, studium periodik, jak historickou část, tak současné tituly, reprografické, faktografické, bibliografické, konzultační služby, služby veřejnosti každé út a čt od 900 do 1700.

Referenční centrum Židovského muzea v Praze

Pracovník: Markéta Kotyzová, e-mail: library@jewishmuseum.cz
Poskytuje: komplexní služby, zaměřené na podrobnější výklad judaismu a historie Židů, z příruční knihovny k prezenčnímu studiu: slovníky, publikace encyklopedického charakteru (obecné a judaistické), díla věnovaná Izraeli, židovské historii, biblistice a liturgii, bohemica a pragensie, publikace vydávané Židovským muzeem v Praze, adresáře muzeí, knihoven a galerií, judaistické časopisy – Roš Chodeš, Judaica Bohemiae, Židovskou ročenku, elektronické informační zdroje: multimediální tematické encyklopedie na CD ROMech, muzejní databáze oddělení holocaustu (databáze obětí holocaustu) a sbírkového (databáze dětských kreseb z Terezína), plnotextové databáze (ProQuest, PCI), elektronický katalog knihovny muzea, automatizovaný knihovnický systém Aleph, umožňující elektronické vyhledávání přes Internet, reprografické, faktografické, bibliografické, konzultační a referenční služby

Vzdělávací a kulturní centrum

Ředitel centra: Miloš Pojar
Tel. č.: 02 22325172
Poskytuje: vzdělávací programy pro základní a střední školy na téma: Biblické dějiny a dějiny diaspory, Dějiny Židů v Čechách a na Moravě, Tradice a zvyky, Kdo jsou Židé - národ nebo náboženská skupina?, Dějiny antisemitismu, vyprávění pamětníků a zachráněných dětí (autentické zážitky z období holocaustu), kombinované programy, výtvarně dramatické dílny a věkově zaměřené cykly, projekty týkající se židovských dějin a kultury pro skupiny i individuální zájemce, přednášky a cykly pro vysoké školy, semináře pro učitele základních a středních škol s osvědčením MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogů, večerní kulturní programy pro nejširší veřejnost, prezenční knihovnu a počítačové centrum vybavé softwarem s židovskou tématikou (např. Encyklopedia Judaica).
 

  


 

 
Vyhledat možnosti stravování ...
 


 

 
Vyhledat možnosti ubytování ...
 
 
 

 

 
 

 

 
 
 
   Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
 
   Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
   Všechna práva vyhrazena © 2000-2015