![](../_images/nicka.gif) |
![](../_images/nicka.gif)
|
![](../_images/nicka.gif) |
![](../_images/nicka.gif)
![](../_pictures/00003.jpg) Autor: Roman Krejčí Poslat jako elektronickou pohlednici
![](../_pictures/00087_01.jpg) Pohled z Petrova na Špilberk Autor: Edita Dansová Poslat jako elektronickou pohlednici
![](../_pictures/00087_02.jpg) Brněnský Špilberk Autor: Edita Dansová Poslat jako elektronickou pohlednici
![](../_pictures/00087_03.jpg) Poslat jako elektronickou pohlednici
![](../_pictures/00087_04.jpg) Poslat jako elektronickou pohlednici
|
![Popis](../_images/hradby/k_popis.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Brněnský hrad Špilberk byl založen ve druhé polovině 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Ve 14. století sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat z rodu Lucemburků, určitý čas na něm pobývala i manželka Karla IV. Blanka z Valois. Jako strategicky významná pevnost se uplatnil v 15. století za válek husitských i za bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským Matyášem Korvínem. V následujícím století vojenský význam hradu poklesl. Roku 1560 přešel z královského majetku do vlastnictví města Brna. Po porážce českého stavovského povstání byl v roce 1621 zkonfiskován a stal se císařskou zemskou pevností, jejíž nejslavnější chvíle nastala na sklonku třicetileté války. V roce 1645 špilberská pevnost přes svůj chatrný stav odolala spolu s městem Brnem tříměsíčnímu obléhání mnohonásobné přesily švédských vojsk a významně tak přispěla k obratu ve válce. V následujících sto letech byl postupně přebudován v mohutnou barokní pevnost, která jako citadela tvořila spolu se stejně opevněným městem jednotnou pevnostní soustavu, největší a nejvýznamnější na Moravě a jednu z předních v celé habsburské monarchii. Tento vývoj byl dovršen na počátku čtyřicátých let 18. století, v první fázi válek mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. pro něhož se v roce 1742 stala brněnská pevnost nepřekonatelnou překážkou. Součástí vnitřního opevnění Špilberku se staly kasematy. Byly to z cihel postavené klenuté dvoupatrové chodby, které se vnitřní stranou opíraly o strmě klesající skalní podloží hradu. V rámci reforem rakouského vězeňství rozhodl v roce 1783 císař Josef II. zřídit na špilberkské pevnosti vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince. Kromě starší vězeňské budovy, nacházející se v zadním příkopu, přikázal přebudovat k vězeňským účelům horní patro severních kasemat. Po dokončení této adaptace sem byli první vězňové umístěni v červnu 1784. Pro zločince, odsouzené na doživotí bylo postupně zhotoveno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných prken a trámu, k nimž byli vězňové trvale přikováni. Tyto kobky se nacházely v "nejhlubších a nejhorších kasematech". Horní patra kasemat sloužila jako vězení až do počátku 30. let 19. století. V hromadných celách byli v kasematech vězněni pouze "obyčejní" kriminální zločinci, především vrazi, lupiči a žháři, odsouzení jednak na doživotí, jednak k déletrvajícím těžším druhům vězení. Svým určením i charakterem představovaly špilberské kasematy nejtvrdší žalář v celé rakouské monarchii. Do těchto prostor nepřicházely osoby vyššího stavu a tzv. státní vězňové. Pro ně byly určeny místnosti v horním patře staré vězeňské budovy v zadním příkopu, později pak část kasárenských objektů, zejména jejich severní křídlo. Původně přízemní budova byla v roce 1800 upravena na vězeňské cely a zvýšena o jedno patro. V něm se pak nacházely "aresty" pro státní vězně, v nichž nedobrovolně pobývali též italští karbonáři a další bojovníci proti habsburskému absolutismu. Soužití špilberské vojenské pevnosti s rozrůstaj ...
|
![Expozice](../_images/hradby/k_expozice.gif)
![](../_images/nicka.gif)
- - Kasematy - expozice představuje barokní pevnostní stavitelství a vězeňství josefínské doby.
- - Špilberk od hradu k pevnosti - (stavební vývoj hradu, hradní studna), sev. a záp. křídlo hradu, otevírací doba: středa - neděle od 1000 do 1700hodin
(prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
- - Špilberk - Žalář národů (obávané vězení rakouské monarchie), sev. a záp. křídlo hradu, otevírací doba: středa - neděle od 1000 do 1700hodin
(prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
- - Brno na Špilberku (dějiny města Brna), sev. a záp. křídlo hradu, otevírací doba: středa - neděle od 1000 do 1700hodin
(prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
- - Od renesance po modernu (výtvarné umění 1570 - 1900), sev. a záp. křídlo hradu, otevírací doba: středa - neděle od 1000 do 1700hodin
(prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
- - O nové Brno - brněnská architektura 1919 - 1939), středa - neděle od 1000 do 1700 hodin, (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením).
- Žaláž národů - (Obávané vězení rakouské monarchie) expozice v 1. podlaží severního křídla hradu seznamuje návštěvníky s dějinami Špilberku jako pověstného žaláře habsburské monarchie 18. a 19. století proslulého v celé Evropě, zejména pro politické vězně, z nichž nejznámějšími se stali v 19. století tzv. uherští jakobíny (F. Kazinczy), italští vlastenci (S. Pellico) a polští revolucionáři. Připomenuta je zde i doba nacistické okupace, kdy se Špilberk stal věznicí brněnského gestapa.
- Brno na Špilberku - (Dějiny města Brna) historická expozice seznamuje návštěvníky s nejvýznamnějšími momenty v dějinách Brna - od první písemné zmínky o městě v Kosmově kronice až po vznik Velkého Brna. Výstava je dokumentována archivními doklady a četnými muzejními sbírkami. Vystaveny jsou staré zbraně, historické hodiny, sklo, porcelán, nábytek, módní doplňky, veduty, cechovní památky a další exponáty.
- Špilberk od hradu k pevnosti - Stavební vývoj hradu, hradní studna. expozice o stavebních dějinách Špilberku s prezentací významných archeologických nálezů. Historie hradní studny a cisterny. Výstava seznamuje návštěvníky s dosavadními výsledky průzkumu Muzea města Brna na Špilberku. Dokumentovaný nástin podoby a významu unikátního markraběcího hradu i jeho proměny v barokní citadelu doplňují odkryté relikty středověkého zdiva s mohutnou hlavní věží, nálezy z hradu a z průzkumu jeho hluboké studny, jakož i digitalizovaná dokumentace (veduty, rekonstrukce gotického hradu, průzkum studny).
- Od renesance po modernu - Expozice výtvarného umění představuje veřejnosti výběr z uměleckých sbírek Muzea města Brna od roku 1570 do roku 1900. První část expozice zahrnuje výtvarné umění v Brně od období pozdní renesance do konce 19. století. Druhá část expozice je vymezena lety 1900-1945 a prezentuje malířskou, sochařskou a nábytkářskou tvorbu českých umělců, jejichž život a dílo souvisely s městem Brnem.
- O nové Brno - Brněnská architektura 1919-1939 - Expozice brněnské architektury, první a jediná stálá výstava tohoto typu v ČR, seznamuje prostřednictvím mnohých originálních plánů, architektonických studií, soutěžních návrhů, prováděcích projektů a dále prostřednictvím původních fotografií, písemností, tiskovin, korespondence atd. s jednou z nejvýznamnějších epoch v architektonickém a urbanistickém rozvoji Brna.
Kasematy: (tel. 542 123 614, 542 123 616), nejnavštěvovanější část hradu - stálá expozice barokního pevnostního stavitelství a vězeňství josefínské doby. Vězení v kasematech zřídil císař Josef II. v rámci reforem rakouského vězeňství v roce 1783.
|
![Zajímavost](../_images/hradby/k_zajimavost.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Od konce 17. století do roku 1858 sloužila pevnost jako státní vězení (také evropských revolucionářů - především v 1. polovině 19. století a za 1. i 2. světové války).
|
![Kulturní akce](../_images/hradby/k_kakce.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Zobrazit také loňské akce ... |
![Otevírací doba](../_images/hradby/k_otdoba.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Kasematy:
Květen - září
úterý - neděle: 900 - 1800 (poslední vstup v 1715)
Říjen - duben:
úterý - neděle: 900 - 1700 (poslední vstup v 1615
Červenec - srpen:
otevřeno denně i v pondělí
Expozice:
Květen - září:
úterý - neděle: 900 - 1800 (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
Říjen - duben:
úterý - neděle: 900 - 1700 (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
Listopad - březen:
otevřeno denně mimo pondělí a úterý 1000 - 1700
Krátkodobé výstavy:
Podle aktuální nabídky, otvírací doba stejná jako v expozicích
24.12, 25.12, 31.12. 2003 a 1.1.2004 zavřeno
Sezónně:
Rozhledna:
Duben a říjen:
sobota - neděle: 90000
Květen - září:
úterý - neděle: 900 - 1800
Barokní lékarna, Lapidárium:
Květen - září
úterý - neděle: 900 - 1800
|
![Vstupné](../_images/hradby/k_vstupne.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Kasematy: 30,- plné * 15,- snížené * 70,- rodinné (10Kč/osoba za cizojazyčný výklad)
Expozice: 70,- plné * 35,- snížené * 150,- rodinné * 20,- školy; (jednotlivá podlaží: 30,- plné * 15,- snížené)
Celý hrad: 90,- plné * 45,- snížené * 200,- rodinné * 30,- školy
|
![Prohlídkové okruhy](../_images/hradby/k_prokruhy.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Kasematy: samostatně nebo s průvodcem, 60 min
Jednotlivé expozice: samostatně, nebo s lektorskou službou na objednávku pro školy (Mgr. A. Novotná tel: 542123618), nejvíce 40 návštěvníků, 45 min.
|
![Doplňkové služby](../_images/hradby/k_doplsluzby.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, restaurace, Ogilvy (608 907080), hradní vinárna (tel: 542210288)
|
![Foto, kamera](../_images/hradby/k_fotokam.gif)
![](../_images/nicka.gif)
pouze v expozici Žalář národů 50,- * 50,-
|
![Bez bariér](../_images/hradby/k_bezbarier.gif)
![](../_images/nicka.gif)
pouze expozice v severním a západním křídle hradu (doporučujeme objednat)
|
|
![Parkování](../_images/hradby/k_parkovani.gif)
![](../_images/nicka.gif)
vjezd a parkování pouze s povolenkou Muzea města Brna (platí i pro bus, tel: 542123616 - 18)
|
![Provozovatel](../_images/hradby/k_provozovatel.gif)
![](../_images/nicka.gif)
Muzeum města Brna
|
|
|