|
|
|
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
|
Hrad postavený Karlem IV. v letech 1348-1355 k ochraně říšských korunovačních klenotů a listin a k oslavě panovnického a říšského majestátu. Jeho význam měla zvyšovat i sbírka cenných ostatků. Obranný systém hradu byl založen na výhodné poloze a systému manů, kteří za poskytnuté výhody měli hrad v případě potřeby bránit, či na něm vykonávat jiné služby. Karlův syn Václav IV. neměl již Karlštejn v takové oblibě, za husitských válek byl oporou katolíků. Král Zikmund odvezl část jeho pokladů pryč ze země, část padla na žold hradní posádce. Po skončení válek byl hrad až do roku 1625 spravován vždy dvojicí purkrabí. Nejvýznamnější z nich byl Jáchym Novohradský z Kolovrat, který zde pod vedením architekta Oldřicha Avostalise de Saly provedl renesanční přestavbu, která zachránila hrad před postupným zánikem. 17. a 18. století znamenalo úpadek hradu, který byl zpravidla pronajímán do soukromých rukou, r. 1755 byl Marií Terezií darován Ústavu šlechtičen. Obnovení zájmu o hrad přineslo až 19. století, v jehož závěru byl hrad poměrně necitlivě v duchu purismu restaurován Josefem Mockerem. Od r. 1918 je ve vlastnictví státu.
V nejvýznamnější části hradu, kapli sv. Kříže, se dochoval unikátní soubor 129 gotických deskových obrazů Mistra Theodorika znázorňujících Nebeské vojsko Kristovo. Přístupné jsou prostory Císařského paláce, Velké a Mariánské věže a Studniční věž s 80 metrů hlubokou studnou, k zajímavým interiérům patří Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Královská ložnice, Audienční síň, Sál předků s portrétní galerií českých panovníků, Hodovní síň a Hradní pokladnice v Mariánské věži.
Historie:
Karlštejn zaujal mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi a císaři Svaté říše římské. Stavba hradu byla zahájena v roce 1348. Podle historických kronik pozdější doby byl Karlštejn založen 10. června za účasti pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Během několika let byl již připraven pro pobyt krále a císaře, který je doložen roku 1355. Karel IV. dohlížel na dostavbu a především výzdobu hradu, jehož dispozice byla podřízena neobvyklé funkci a poslání. Architektonická posloupnost hradu začínala nejníže umístěnou studniční věží a purkrabským domem na hlavním nádvoří. Dále pokračovala mohutným císařským palácem a nad ním menší, tzv. Mariánskou věží. Stavba hradu vrcholila samostatně opevněnou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly uloženy svátostniny a říšský korunovační poklad. Od počátku husitských válek zde pak byly téměř 200 let uloženy korunovační klenoty českých králů a archív český. Kaple sv. Kříže byla vyzdobena 130 deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika, světově unikátní gotickou galerií, dochovanou do dnešní doby. Stěny i strop kaple pokr ...
|
- Císařský palác - DVOŘENÍNSKÁ SÍŇ:
Nazývaná je v historické literatuře také předsíní rytířské síně. Místnost, která sloužila jako shromaždiště císařova doprovodu, byla ve 14. stol. , podobně jako další interiéry, z důvodu zateplení obložena dřevěnými stěnami, o čemž svědčí i zde umístěný fragment kazetového obložení.
Na jižní stranu do údolí mívala síň čtyři okna ve velkém výklenku s obloukem, který byl uveden do původního stavu na konci 19. stol. Oblouk byl však uzavřen zasklenými dveřmi vycházejícími na prostranný balkón. Dnes je zde umístěn velký model připomínající podobu hradu ve druhé pol. 14. stol.
Rozměrné novodobé mapy dokumentují rozsah Českého království a Říše římské za Karla IV.
MANSKÁ SÍŇ (RYTÍŘSKÝ SÁL):
Mezi okny zde stojí několik manských skříní, ve kterých mívali karlštejnští rytířští manové uloženou svoji zbroj. Dveře každé skříně byly opatřeny malovanými znaky rytířů a jejich jmény. Vedle kompletních skříní jsou zde zachovány i samostatné malované výplně dveří. Pod nimi jsou při stěně umístěny původní registrační skříně, v nichž byly na hradě uloženy důležité písemnosti.
Na východní straně uzavírá prostornou síň kaple sv. Mikuláše, umístěná v prostoru půlválcové věže. Nástěnné malby na stěnách kaple se nedochovaly, již na konci 16. stol. byly označeny jako značně poškozené, bez možnosti opravy. V 19. stol. byly nahrazeny dekorativní výmalbou celého prostoru, později zakrytou, která se nyní bude postupně obnovovat. Na oltáři kaple stojí gotická socha sv. Mikuláše z doby Karlovy, součást původního hradního vybavení.Nalevo od kaplového prostoru je vystaven pozdně gotický oltářní obraz, kdysi náležející kostelu sv. Palmácia v karlštejnském podhradí, s postavou Ježíše Krista, sv. Palmácia a sv.Václava. Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi na levé stěně (kopie) zachycuje císaře Karla IV. klečícího u nohou Panny Marie společně s mladým Václavem IV. Ve spodní části obrazu klečí mezi postavami českým zemských patronů druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, Karlův důvěrník a první český kardinál.
SÁL PŘEDKŮ:
Hlavní reprezentační sál císařského paláce býval vyzdoben nástěnnými malbami, na kterých nechal Karel IV. vyobrazit své skutečné i fiktivní předky. Znázornění rodokmene na stěnách sálu mělo především ukázat slávu a starobylost karlových předků, která byla chápána jako zcela prestižní záležitost.
Dnes je v Sále předků uplatněna obrazová portrétní galerie, která představuje skutečné i fiktivní předky Karla IV. v české panovnické linii Přemyslovců, tedy ze strany karlovy matky, Elišky Přemyslovny. Sál předků tak navazuje na původní záměr představit starobylý původ Karlův. Portrétní obrazová galerie vznikla v 17.-18. stol., ikonograficky však vychází ze starších předloh sahajících minimálně do doby 15. stol., pravděpodobně však až do doby Karlovy.
HODOVNÍ SÍŇ:
Hodovní síň, někdy označována také jako hostinská, sloužila nepochybně vedle Sálu předků jako jeden z hlavních reprezentačních sálů císařského paláce.Dnes je zde vystavena část obrazového souboru historických portrétů českých panovníků i císařů Říše římské, navazující na portréty v Sále předků.
V interiéru je uplatněna řada unikátních ukázek stolního nádobí (misky, lžíce, vidličky, nože) z období gotiky a renesance, pocházejících z původního karlštejnského vybavení. Zajímavou ukázkou dobové hygieny je tzv. lavabo, sloužící k umývání rukou, umístěné u středového sloupu.
AUDIENČNÍ SÍŇ:
Stěny Audienční síně jsou obloženy dřevěnými kazetami stejně jako strop, který je polychromovaný. Velká část obložení pochází ještě z doby Karlovy a síň si tak dodnes udržela svůj původní charakter. V okenních výklencích jsou rovněž zachovány nástěnné malby, zejména erb města Říma s latinským nápisem ze Zlaté bully: "Roma caput mundi regit orbis frena rotundi", zdůrazňující majestát císaře.
Místnost sloužila císaři jako pracovna, kde rovněž přijímal soukromé i státní návštěvy a udílel audience.
LOŽNICE KARLOVA (SOUKROMÁ SVĚTNICE CÍSAŘOVA):
V místnosti s kaplovým prostorem bydlíval císař i jeho syn Václav při svých pobytech na Karlštejně. V ložnici je zavěšena luxusní textilie, kopie dobové látky, pocházející přímo z vlastnictví Karla IV. Obdobné textilie středověké místnosti nejen zdobily, ale především zateplovaly.K osobním předmětům Karla IV. a zároveň původnímu vybavení hradu náleží především alabastrová soška Madony z počátku 14. stol., kterou získal Karel pravděpodobně ve Francii, nebo cestovní oltář (diptych) od Tommasa da Modena, malíře italského původu působícího v Čechách při dvoře Karlově.
Do soukromých sbírek Karlových náležel i obraz Madony Aracoeli, jehož kopie je zde rovněž vystavena. Předlohu obrazu, který namaloval Mistr třeboňského oltáře, dostal pravděpodobně darem Karel IV. od papeže Urbana roku 1368. Pro české malířství je typický bohatě malovaný rám s postavami proroků a světic.Mezi okny je umístěna původní plastika oblíbené Karlovy světice sv. Kateřiny (Alexandrijské), pocházející z období tzv. "krásného slohu" (kolem roku 1400).
DĚKANSTVÍ (ODBYDLÍ KANOVNÍKŮ KAPITULY KARLŠTEJNSKÉ):
V menším severním přístavku císařského paláce sousedí se soukromými Karlovými prostorami dvě místnosti, které za Karla IV. pravděpodobně využívala hradní stráž.. V 16. a 17. stol. sloužily pro potřeby karlštejnské kapituly. Tomu odpovídá i zařízení interiéru, kde je nad bohatě řezanou skříní na církevní roucha z počátku 17. století soubor portrétů humanistických učenců a filozofů. Velký krucifix pochází z doby kolem roku 1420. V průchozí místnosti jsou uvnitř vitríny vystaveny fragmenty oblíbených stolních her z období 14. až 16. stol., zejména unikátní hrací karty a šachovnice. Náhled do tzv. prevetu je ukázkou sociálního vybavení (toalety) středověkého hradu.
- Mariánská věž - POKLADNICE:
První patro Mariánské věže bylo v minulosti využíváno k různým účelům, pro potřeby hradních manů, karlštejnské kapituly a později i jako prostory skladovací. V souladu s historickou existencí soukromé pokladnice Karla IV. v Mariánské věži byly do zdejšího interiéru soustředěny karlštejnské sbírky, které které svou povahou i historickým původem náležejí do hradní pokladnice. V první řadě je zde prezentován unikátní soubor církevních ornátů, tzv. casulí, z 15.-16. stol. Představu o původních souborech relikvií dokumentují např. části gotického kroužkového a plátového brnění, údajně sv. Václava nebo hlava krokodýla, považovaná za hlavu draka, kterého zabil sv. Jiří. K ojedinělým exponátům pokladnice patří antická gemma, doložená na hradě již v době Karlově, gotický zvoneček na nožkách, o kterém se zmiňují nejstarší hradní inventáře, gotické kovové či vzácné emailové svícny.
Soubor předmětů hradního pokladu zahrnuje díla zhotovená z drahých kovů v období od 14. do 19. stol. na vysoké umělecké a řemeslné úrovni. Na stěnách jsou transfery původních nástěnných maleb ze schodiště Velké věže, představující letící anděly s hudebními nástroji jako část andělského chóru. Model Velké věže přibližuje umístění kaple sv. Kříže v rámci její architektury.
KLENOTNICE:
V karlštejnské klenotnici jsou soustředěny předměty, které v minulosti tvořily součást vybavení nejcennějšího prostoru hradu, kaple sv. Kříže. Vedle kopií deskových obrazů z dílny Mistra Theodorika jsou zde např. umístěny kopie inkrustací (polodrahokamy vykládané obložení stěn kaple sv. Kříže). Ve dvou renesančních intarzovaných skříních byly v kapli sv. Kříže uloženy písemnosti archivu českého, tedy nejdůležitější státní listiny a kopie desk zemských.
Vystavena je zde i jedna z původních kaplových gotických truhlic.Dlouhodobé poslání hradu, kdy zde byly uloženy české korunovační klenoty, připomíná replika české Svatováclavské koruny. Originál Svatováclavské koruny byl zhotoven ke Karlově korunovaci roku 1347. Symbolicky byla koruna vložena na hlavu sv. Václava, českého knížete. Koruna představuje vrcholné dílo pražských zlatníků. Vyrobena byla z ryzího zlata a osazena drahými kameny (rubín, spinely, smaragdy, safíry) a perlami. Od roku 1436 až do roku 1619 byl český korunovační poklad uložen na Karlštejně, dnes je v korunní komoře při kapli sv. Václava ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.
- Bývalé hradní vězení - Je umístěno v přízemních prostorách Mariánské věže, kam se vchází po schodišti z prohlídkové trasy. Místnosti sloužily v minulosti jako hradní vězení, o čemž svědčí dodnes zachované nákresy a nápisy některých vězňů na původních, převážně renesančních omítkách stěn. Ve vstupní místnosti je zachován nejstarší trámový strop z konce 15. stol.
Dnes je zde umístěna malá expozice a reprezentativní prodejna hradu s širokou nabídkou publikací, pohlednic a replik historických i uměleckých předmětů.
- Hodinová věž - Věž druhé hradní brány má ve svém horním patře, přístupným z hradebního ochozu, zachovaný složitý renesanční hodinový stroj z doby Rudolfa II. Jeho součástí je cimbálový zvon, který nechal ulít karlštejnský purkrabí Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka v roce 1609.
Ve spodním podlaží Hodinové věže, do něhož vedou dřevěné schody, je v klasické zvonové stolici zavěšen velký, tzv. Svatokateřinský zvon. Ten byl zhotoven již v době karlově, přelit byl na začátku 17. století. Původně byl umístěn v hradní zvonici v jihozápadní hlásce opevnění Velké věže. Do Hodinové věže byl přemístěn v průběhu restaurace hradu na konci 19. století. Hlas Svatokateřinského zvonu zní dodnes z hradu při významných příležitostech.
- Studniční věž - Ke studniční věži se schází po schodišti z hlavního nádvoří. V minulosti se ve spodním studničním areálu nacházela pekárna a prádelna. Ze dvora se vstupuje do vlastní Studniční věže, kde je zachován unikátní čerpací mechanismus v podobě šlapacího kola, uvnitř kterého chodili lidé. Otáčením se vytahoval či spouštěl 70-ti litrový okov na vodu a celý proces trval cca 10 minut. Vlastní studna má tvar zužujícího se obdélníka a je hluboká téměř 80 metrů. Vzhledem k tomu, že neměla vlastní pramen, byla studna napouštěna podzemní štolou vodou z potoka, který obtéká hradní skálu na západní straně.
Jednalo se tedy o cisternu - velký podzemní rezervoár pitné vody, nikoliv o studnu. Od roku 1911, kdy byl na hrad zaveden vodovod, se studna nepoužívá. Přesto vodní sloupec ve studni dosahuje dnes asi 12 metrů.
|
V nejvýznamnější části hradu, Kapli sv. Kříže, se dochoval unikátní soubor 129 gotických deskových obrazů Mistra Theodorika znázorňujících nebeské vojsko Kristovo. V klenotnici vystavena replika svatováclavské koruny.
|
Zobrazit také loňské akce ... |
1.1. - 4.1. a 6.1. - 11.1.leden: 900 - 1500
březen: denně kromě pondělí 900 - 1500
duben: denně kromě pondělí 900 - 1600, v pondělí velikonoční 12.4.otevřeno a v úterý 13.4. zavřeno
květen, červen: denně kromě pondělí 900 - 1700
červenec: denně kromě pondělí 900 - 1800, v pondělí 5.7 otevřeno
srpen: denně kromě pondělí 900 - 1800
září: denně kromě pondělí 900 - 1700
říjen: denně kromě pondělí 900 - 1600
od 1.11. - 21.11. listopad: denně kromě pondělí 900 - 1500
od 26.12. - 31.12. prosinec: denně kromě pondělí 900 - 1500 a dále od 1. 1. 2005 do 9. 1. 2005
Zavírací hodina je vždy začátkem poslední prohlídky, tzn. je to druhý uvedený čas otevírací doby (odpolední).
Polední přestávka:
Květen až září: 1200 - 1230.
Říjen až duben 1200 - 1300.
|
I. OKRUH:
Za prohlídku hradu s českým výkladem:
Dospělí Kč 120,--
Děti od 6 let, studenti, důchodci, invalidé Kč 60,--
Děti do 6 let Kč 20,--
Rodinné vstupné (rodiče a jejich děti do 15 let) Kč 300,--
Za prohlídku hradu s cizojazyčným výkladem:
Dospělí Kč 200,--
Děti od 6 let, studenti, invalidé Kč 100,--
Děti do 6 let Kč 20,--
Hromadné skupiny, jímž je povoleno výklad tlumočit Kč 150,--/75,--po předchozí rezervaci
II. OKRUH: včetně Kaple sv. Kříže: od 1. 7. 2004 do 21. 11. 2004
Za prohlídku hradu s českým výkladem:
Dospělí Kč 300,--
Děti od 6 let, studenti, důchodci, invalidé Kč 100,--
Za prohlídku hradu s cizojazyčným výkladem:
Dospělí Kč 300,--
Děti od 6 let, studenti, invalidé Kč 100,--
Četnost a obsazení prohlídek II. okruhu: 1 x za hodinu prohlídka pro 12 osob! Každý návštěvník na prohlídku II. okruhu musí mít rezervaci předem, viz. rezervace. Oba návštěvní okruhy jsou zcela rozdílné. Tlumočit výklad průvodce je povoleno pouze tehdy, nebylo-li možné předem objednaným hromadným skupinám cizojazyčný výklad zajistit.
|
S průvodcem (Cz, De, En, It, Fr, v sezoně + Es, Ru)
1. okruh: 50 min; nejvíce 50 návštěvníků, interiéry Císařského paláce a Mariánské věže (Dvořenínská síň, Rytířský sál, Sál předků, Hodovní síň, Ložnice Karla IV. Děkanství, Pokladnice, Klenotnice)
2. okruh: 70 min; nejvíce 12 návštěvníků, Kostel P. Marie, Kaple sv. Kateřiny, sakristie, lapidárium, malá a velká obrazárna, hradní knihovna a Kaple sv. Kříže (Nutná rezervace na tel. čísle 274 008 154/6).
|
REZERVACE
Každý návštěvník na prohlídku II. okruhu, včetně Kaple sv. Kříže a hromadné skupiny návštěvníků(více jak 10 osob) si prohlídku hradu (I. okruh) předem objednají na adrese: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 5, 130 11 Praha 3 - Žižkov Tel: 274 008 154, 274 008 155, 274 008 156, fax: 274 008 152, E-mail: rezervace@stc.npu.czNa hradě Karlštejn nelze rezervace zajišťovat.
Za potvrzenou rezervaci se platí rezervační poplatek: návštěvník domácí na 1.okruh: 10,-Kč a na II. okruh: 20,-Kč a zahraniční na 1.okruh 25,-Kč a na II. okruh: 40,-Kč. Následná sleva ze vstupného (po objednání) pro zahraniční návštěvníky /mimo skupin "s tlumočením"/: Dospělí -10,-Kč, tj. celkové vstupné 190,-Kč a děti, studenti, invalidé: -5,-Kč, tj. celkem 95,-Kč. Objednávání hromadných skupin na prohlídku památkových objektů předem je službou, která umožňuje
plynule zvládnout návštěvnický provoz (na hradě Karlštejně až 3 tis.osob za den), zamezuje zbytečnému čekání a dává skupině jistotu vstupu na prohlídku v určený čas. Podmínkou však je, aby se skupina k pokladně hradu dostavila 15 až 10 min. před stanoveným časem začátku její prohlídky s potvrzením o rezervaci (voucherem), od Národního památkového ústavu, odborné pracoviště středních Čech. Připomínáme, že cesta z parkoviště na hrad trvá cca 30 min. pěšky (lze využít i taxislužby).
Délka prohlídky hradu (I. okruh ) je 50 min. a II. okruhu je 70 min.a je vedena pouze s průvodcem!
Žádáme návštěvníky, aby během prohlídky hradu neopouštěli prohlídkovou trasu, nevzdalovali se od průvodce a řídili se jeho pokyny. Je zakázáno dotýkat se vystavených předmětů, malovat po zdech a stěnách nebo jinak památkový objekt poškozovat.
Po ukončení prohlídky mohou návštěvníci využít služeb prodejen obchodního zboží, suvenýrů a upomínkových předmětů v tzv. Července /v prostoru, kde prohlídky končí/, na nádvoří hradu, v tzv. Hodinové věži 2. hradní brány a ve studniční věži. Na nádvoří hradu lze využít nabídky základního občerstvení. Ukázky ražby mincí.
100 m před 1. hradní branou uvidíte v muzeu voskových figurín v životní velikosti krále Karla IV. a jeho čtyři manželky a další osobnosti české historie a současnosti.
Stravování:
Česká hospoda, Hlásná Třebáň, tel/fax: 311 681 620
Česká hospoda, Karlštejn 34, tel: 602 304 508
U Blanky z Valois, Karlštejn 140 tel: 608 021 075
Bohemia, Karlštejn 58, tel/fax: 311 681 250
Pod hradem, Karlštejn 69, tel: 311 681 613
Koliba U Elišky, Karlštejn 52, tel: 311 681 326
Restaurace U Karla IV. tel: 311 681 040
(před 1. branou hradu)
Ubytování a stravování:
H Mlýn, Karlštejn 239, tel: 311 744 411, fax: 311 744 444
H Koruna , Karlštejn 13, tel: 311 681 465, fax: 311 681 341
P Slon, Karlštejn 184, tel: 311 681 550
P U královny Dagmar, Karlštejn 2 tel: 311 681 383
P Pod dračí skalou, Karlštejn 130 tel: 311 681 177, fax: 311 681 277, pod.draci@seznam.cz
P U Janů, Karlštejn 90 tel: 311 681 210 tel: 311 681 210, fax: 311 681 410
V okolí hradu je možné navštívit další památkové objekty:
Zámek Hořovice, tel: 311 512 479 - historické interiéry a expozice hracích strojků
Zámek Březnice, tel: 318 682 179 - historické interiéry s unikátní Lokšanskou knihovnou
Zámek Dobříš, tel: 318 521 240
Hrad Křivoklát, tel: 313 558 440
|
|
1,5 km (placené) * 1,5 km (placené) Ceny: parkovné je celodenní: vozidla do výšky 2,7 m : 70,-Kč - do 45 min. 30,-Kč Nad 2,7 m : 290,- Kč
|
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Informační centrum Karlštejn
Tel: 311 681 370-2
Fax: 311 681 373
E-mail: info@karlstejnsko.cz
|
|
|