| |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 | Další >>
| | Gotický hrad z počátku 14. století, přestavěný na renesanční zámek, doplněný barokními přístavbami a úpravami – to všechno je frýdecký zámek. V roce 1918 se z něj natrvalo odstěhovali majitelé s „modrou krví“. Dnes v něm sídlí okresní muzeum, které nabízí mnoho zajímavých expozic a výstav. Zámek však zámkem zůstane, ať v něm sídlí kdokoli. A právě k prohlídce takového zámku vás srdečně zveme. ... | |
| | Empírový zámek Larisch-Mönnichů, přestavěný ze zbarokizovaného renesančního zámku těšínských Piastovců, postaveného na místě gotické tvrze. Renesanční přestavbu si vynutily ničivé požáry v letech 1511 a 1617. V polovině 17. století se dostal do majetku Gašínů z Gašína, kdy byl zbarokizován. Po dalším požáru roku 1781 byl poškozený zámek přenechán irským majitelem, rodem Taafů z Carlingfordu k administrativním účelům hospodářské správy panství. K zásadnímu obratu došlo roku 1792, kdy se zámek s okolním panstvím dostal roku 1792 do majetku rodu Larisch-Mönnichů, známého rozsáhlým zemědělským a průmyslovým podnikáním, zvláště těžbou uhlí, který jej dal rozšířit a empírově přestavět do podoby, která se dochovala dodnes. Zámek je z jižní strany obklopen přírodně krajinářským parkem založeným roku 1804, který zaujímá plochu 36 ha s dochovanými dřevinami z původní výsadby. | |
| | Zřícenina gotického hradu nedaleko Krnova založeného rodem Benešoviců a poprvé zmiňován v roce 1253. Od roku 1284 až do vymření rodu v roce 1490 náležel opavským Přemyslovcům, v roce 1474 byl obléhán, dobyt a poškozen Matyášem Korvínem a v roce 1493 ho získal rod ze Šelmberka a Kosti, který ho počátkem 16. století opravil. Získali ho Lichtenštejnové, od 2. poloviny 16. století sloužil jako lovecký hrádek a po třicetileté válce byl opuštěn. Z hradu je dochována obvodová hradba vysoká až 8 metrů, 7 metrů vysoké torzo věže a sklepy a základové zdi budov. Celý areál je zalesněný. | |
| | Zřícenina nevelkého hradu 11 km severozápadně od Krnova, jehož historie není známá. Podle archeologického výzkumu se jeho vznik datuje do 14. – 15. století. Z hradu je dochován příkop, val obklopující kruhový hradní areál, zbytek kamenné studny a nepatrná část základové zdi. | |
| | Stálá expozice v Ostravě-Petřkovicích prezentuje historii a technický vývoj dobývání uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Na štolovém patře v podzemí vrchu Landeku jsou zpřístupněny původní uhelné štoly z roku 1830 ve slojích Albert a František. Z moderních zařízení je mimo jiné v provozu dobývací stěna s uhelným kombajnem. | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 | Další >>
|
