Popis - Památka Hrad Choustník

Asi 25 km jihovýchodně od Tábora v půvabné pahorkaté krajině, na táhlém vysokém kopci, vévodícímu okolní krajině, stojí rozsáhlá zřícenina hradu Choustník.
 
Původ jména Choustník (původně Chustník) se odvozuje od hory chustem – křovím porostlé. Obec pod hradem postavená byla jmenována Chustnicí. V nynější době se kopec s hradem i obec nazývají jednotně Choustníkem.
 
Znak pánů z Choustníka, zlatý žebřík v modrém štítu, pochází od krále Vladislava z roku 1158, který jím odměnil Jindřicha, předka pozdějších pánů z Choustníku, za to, že při dobývání Milána vylezl jako první na hradby měst.
 
Přesné datum postavení hradu není známo. Byl založen rodem pánů Poděbradských, kteří se pak psali z Choustníku a jimž toto místo daroval výměnou za Poděbrady král Přemysl. Hrad vybudoval Beneš, syn Hroznaty z Poděbrad. První zmínky se datují do let 1252 – 1262 v souvislosti se zemskou stezkou z Vitorazska přes Stráž a Dírnou na Chýnov a odtud přes Tábor na Prahu.
Místo mělo svou tradici, jak je vidět i z názvu vrchu Strážiště v lese mezi vesnicemi Mlýny a Tříklasovicemi. Zde bylo vybíráno mýto za udržování mostu a cesty.
V roce 1282 se uvádí jako držitel hradu opět Beneš, ale není známo, zda je totožný s prvním jmenovaným.
 
Objekt představuje vlastně dvojhrad, což dokazuje i to, že jej v roce 1322 vlastnil Beneš a Jan z Choustníku, kteří ho výměnou za jiné zboží postoupili Petru z Rožmberka, sídlícímu v té době na nedalekém Příběnickém hradě. Tím se hrad dostal do držení tohoto mocného rodu a byl jeho předsunutou baštou po dobu 275 let.
Za Rožmberků bylo k choustnickému panství připojeno město Soběslav, Deštná, Černovice a mnoho dalších obcí. Vlastní stavba hradu byla pak za Rožmberků ještě důkladněji opevněna a opatřena příslušnými zbraněmi.
V době husitské vlastnil hrad Oldřich z Rožmberka, který odsud často potajmu škodil Táborům. Věznil zde také kněze „podobojí“.
 
Poslední z rožmberských vladařů a poslední svého roku Petr Vok prodal hrad s pivovarem pod ním, chmelnicemi, pilou, mlýnem, poplužním dvorem, zahradou, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi roku 1597 Jiříku Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zpustnout a usadil se na blízké tvrzi Radenín. V roce 1614 se v posledním pořízení Jiříka Homuty hovoří o Choustníku jako o pustém. Zdědila jej dcera Zuzana, provdaná za Jana Černína z Chudenic. Tito manželé dali v obci postavit nový zámek, přebývali však i nadále blízkém Radeníně.
 
Roku 1673 koupil od Černínů Choustník hrabě Jan Špork. Sňatkem dcery hraběte Šporka přišel pak Choustník do držení rodu Voračických z Paběnic. Odkazem získal roku 1843 Choustník hrabě Evžen Vratislav z Mitrovic. Naposledy jej vlastnil od roku 1891 knížecí rod Rohanů. Dědicové Raula Rohana, který zemřel v roce 1931, postoupili pak trhovou smlouvou zříceninu hradu v roce 1932 Klubu čsl. turistů. V současné době je majetkem obce Choustník.
 
Hrad Choustník zaujímá v dokladovém materiálu vývoje architektury a opevnění 13. století významné místo. Je to dáno především skutečností, že z původního hradu se dochovala téměř neporušená půdorysová i hmotová stavba bez podstatných dalších rušivých zásahů. Jistě také proto, že nebyl nikdy hradem sídelním, ale pouze purkrabským, nebyla jeho přestavbě věnována patřičná péče.
 
I když byl hrad často dobýván a to zejména za válek husitských, nebyl nikdy dobyt. Záhy zpustl a proto se nedočkal běžných renesančních přestaveb.
 
Zřícenina hradu je významnou kulturní památkou, důležitým historickým dokladem a zdrojem poučení. V neposlední řadě pak jeho okolí slouží k odpočinku a načerpání duševních i fyzických sil všem milovníkům krásného přírodního prostředí.