Lidová pověst

O stavbě hradu Roštejna


Asi 8 km na sever od Telče, na vrchu posetém skalami, ve výšce 677 m n.m., uprostřed hlubokého lesa stojí krásný lovecký hrádek Roštejn. Zvláště jeho neobyčejná sedmiboká, 28 m vysoká věž upoutává pozornost již z dálky. Hrad sám je vbudován do mohutných skal a balvanů, což udivovalo nejen obyvatele okolních vesnic, ale i návštěvníky z ciziny. A tak není divu, že stavba byla přisuzována nadpřirozené síle.
Vypráví se, že jeden šlechtic, snad to byl pán na Telči, zatoužil po pohodlném, útulném a bezpečném hrádku, ve kterém by mohl odpočívat a veselit se po bohatém lovu. Zvěře bývalo v lesích na Řídelovsku nepočítaně. Lovecký hrad by se mu hodil, ale jak ho postavit, aby to netrvalo dlouho, aby byl dost bezpečný a přitom, aby byl levný.
Přemýšlel, přemýšlel, ale ne a ne na něco přijít. S lítostí nakonec zvolala: „Čert aby do toho!“ Vtom, jako když blesk uhodí, stál před ním čert. Opravdový čert z pekla. To si šlechtic uvědomil ve chvíli, kdy mu rarach nabídl, že hrádek postaví, ale za odměnu žádal duši.
Pán byl mladý, na smrt nemyslil, byl řád, že se mu toužebné přání splní, a tak čertovu nabídku přijal. Říkal si, že je dost času myslet na účtování. Přesto si dal podmínku, že hrad musí být dostavěn do prvního kuropění.
Ďábel se dal ihned do práce. Kameny nosil od telčských Oslednic a pán se nestačil divit, jak mu hrad před očima rostl. Již byl postaven palác, také hradby a kaple, až zbývalo dostavět věž. I ta jakoby vyrůstala ze země velice rychle. Zbývalo jen málo a pánova duše měla být ztracena. Tu si teprv šlechtic uvědomil, jak levně svou duši nabídl, dostal strach, začal se třást, potit, naříkat. Nevěděl, co dělat. V nejvyšší nouzi se svěřil své moudré ženě. Ta dlouho přemýšlela a poradila mu, aby místo kohouta zakokrhal sám. Vždyť už zbývalo jen přinést poslední kámen, usadit ho na místo a hrad by byl hotov. Kohout stále ještě nekokrhal. Pán neměl na vybranou. Zakokrhal, a to tak dovedně, že ani čert neprokoukl lest. Ten právě zvedl na Oslednicích poslední kámen. Když uslyšel kokrhání, upustil leknutím kámen, vzteky na něj dupl a vyryl své kopyto do skály tak, že je dosud zřetelné.
Kámen s čertovou stoupou dosud leží na břehu Staroměstského rybníka pod Oslednicemi, nedaleko hráze. Chytrá žena zvítězila na prohnaným ďáblem a zachránila duši svého nerozumného muže.
 
Hrad Roštejn už nebylo těžké dokončit a pak si pán užíval ve spokojenosti tohoto rarachova díla až do smrti.