Proč má Vyškov v městské pečeti letopočet 1569?


Městská pečeť vyškovská představující městskou hradbu s věží uprostřed, v obloukové bráně pak vytaženou mříž nese v levém rohu renesančního rámu letopočet 1569, tuto pečeť najdeme i dnes na úředních listinách, městem stvrzených. Pátráme-li po původu letopočtu a jeho smyslu, jsme na rozpacích a nemůžeme vysvětliti letopočet jinak, než omylem či spíše nedorozuměním. Pokusíme se těmito řádky vysvětliti původ záhadného letopočtu.
Celé XVI. Století znamená pro Vyškov, jako pro všechna města česká, dobu rozvoje jak po stránce vnitřní, tak i po stránce zevnějšku, staveb a oprav, jimiž město nabývá úpravnějšího vzhledu. Přehlédneme-li stručně jednání měšťanů o zvelebení města a umožnění pohodlného života měšťanstvu, jehož jádrem jsou řemeslníci a obchodníci.
Již tehdy měli Vyškovští vodovod, jímž vedli po pozemcích křečkovských vodu do města. Škody, které vznikaly kladením potrubí vodovodních v zahradách křečkovských, vedly k častým sporům, které skončeny byly smlouvou s Křečkovskými roku 1522. Čtyři léta nato dostali Vyškovští od biskupa Stanislava Turza všechny poplatky a požitky za vodu, které se dříve vybíraly do pokladny biskupské, pro svou potřebu, především k opravě města. Kolik vynesly městu tyto vodní poplatky, nelze přesně zjistiti, ale Vyškovští mohli za to udržovati všechny cesty i mosty, a zbylo ještě na opravu města.
Roku 1539 získalo město Vyškov od kláštera sester benediktinek v Pustiměři do vlastnictví pozemky pusté vsi Marchanic, celkem 10 lánů, 1 pololán a jednu čtvrť, dále jeden lán zvaný „Krakovský“ a konečně zahradu na předměstí Vyškova.
V druhé polovici 16. století koupili Vyškovští postupně tři mlýny purkrechtní, první v Křečkovicích, druhý na Trávníku za Novosady, zvaný Faulštychovský a třetí Potučovský proti cihelně ležící, u něhož si zřídili rybníček. Všecky tyto tři mlýny dal jim do vlastnictví biskup Marek roku 1564.
Při této příležitosti zmíníme se také o vyškovské škole. Biskup Marek stěžoval si na velikou nepilnost při učení a cvičení dětí ve škole vyškovské rozhorleným dopisem pánům vyškovským, a poslala jim Jana Plauenidera, bakaláře z Plzně, který uměl latinsky, německy i česky, aby byl rektorem školy vyškovské. Platu měl od biskupa pět zlatých ročně. Ale stížnosti na školu neustávaly, takže ani tento nový rektor nesplnil naději biskupových. Až konečně zastavili dodávání piva, jehož se každého týdne vydávala z pivovaru celá bečka pro školu, bylo po stížnostech.
Hlavní privilegií měšťanů vyškovských bylo pořádání trhů, jarmarků. Do roku 1567 mělo město právo na trhy, jarmarky, které se konaly původně na sv. Filipa a Jakuba, druhý na den sv. Kříže, třetí na Vše Svaté. Biskup Vilém Prusinovský z Víckova potvrdil Vyškovským tyto tři trhy, změnil však jejich data na pondělí po uvedených dnech a přidal trh čtvrtý v pondělí po Třech králích, „chtíce, aby město naše Vyškov k lepšímu vzdělání přicházeti a chudí lidé tím lépe seděti a živností svých hleděti, i také se tam stavěti, opravovati a nás i potomky naše biskupy olomoucké tím snadněji a lehčeji všelijakými poplatky odbejvati mohli.“
Dobře se tehdy dařilo měšťanům i úředníku biskupovu na zámku. Tehdejší úředník Pavel Nesilovský z Nesilova mohl si koupiti dokonce mlýn s rybníkem, vodovodem a vším příslušenstvím i s dvěma poddanými v Tučapech za 600 zlatých od Jana Dubčanského mladšího ze Zdenína a na Habrovanech. Tehdy přistoupili měšťané vyškovští k stavbě nové radnice. Starý rathaus (později obecní pivovar, nyní městský dům na náměstí, v němž bydlí obvodní lékař a kde je umístěna veřejná knihovna) - nevyhovoval již dlouho měšťanům, kteří se chtěli vyrovnati jiným městům biskupským. Proto se rozhodli roku 1568 postaviti na protější straně náměstí radnici novou s vysokou věží. Poněvadž nebylo v okolí Vyškova vhodného kamene ke stavbě základu radniční věže, obrátili se s prosbou k biskupovi Vilému Prusinovskému, aby jim vymohl svolení lámati kámen v hájku u Hlubočan. Hlubočany patřily tehdy klášteru starobrněnskému, jehož abatyši poslal Vilém Prusinovský tento dopis: „Měšťané vyškovští, kteří rathaus v nově stavěti začali, nám oznámili, kterak by na gruntech kláštera Vašeho v hájku dědiny Hlubočan skálu, v kteréž by se kámen k tesání lámati mohl, dostati měli, prosíce nás ve vší poníženosti k Vám za tuto přímluvu, poněvadž oni nemálo takového kamení k tomu stavení potřebují, aby jim od Vás toho dopuštěno bylo, takový kámen sobě dáti lámati. Protože se k Vám za dotčenými měšťany poddanými našimi přimlouvajíc, žádáme, že jim takový kámen v dotyčném háku, gruntech klášterských lámati dopustíte a o tom fojtu a starším té dědiny Hlubočan poručíte, aby jim v tom překážky nečinili. Nepochybujeme, že na tuto přímluvu a žádost naši tak učiníte. - Datum na Kroměříži v pátek po božím nanebevstoupení léta páně 1568.“
Radnice byla postavena rok nato a nad vchodem umístěn byl znak města v renesančním rámu s letopočtem 1569 vedle jiných znaků biskupských. A tento znak přišel potom na pečeť městskou, kde se udržel až podnes. Neprávem, neboť stavba radnice není tak důležitou událostí, aby se měla octnouti v pečeti městské, kam by patřilo snad datum založení osady, nebo povýšení na město. V obou těchto datech je však Vyškov daleko starší neboť se připomíná jako ves již roku 1131, kdy patřilo zde biskupskému kostelu olomouckému jedno popluží, jako město (oppidum) připomíná se již ve století třináctém.
Přece však nová radnice přinesla Vyškovu prospěch a slávu. Na prosbu Vyškovských hned v následujícím roce po dokončení radnice povolil biskup Vilém Prusinovský, že mohli pečetiti červeným voskem a zápis o tom v knihách městských privilegií končí takto: „Majíc o tom jistou vědomost, že se čím dále vždy více to město vzdělává a opravuje, jim jsme toho slušně odepříti nechtěli, nýbrž jsem k tomu povolili a tímto listem našim povolujeme, aby nadepsaní purkmistr a starší města Vyškova hned od tohoto času pečetí městskou voskem červeným pečetiti mohli. Tomu na svědomí pečeť naši vlastní k tomuto listu přivěsiti jsem rozkázati ráčili, jenž ještě psán a dán v Starém městě Pražském v pátek po neděli postní, kteráž slove Laetare, L.P. 1570 počítajíce."
Tak se Vyškovští vyrovnali s barvou pečetního vosku velkým městům biskupským i královským a k tomu přispěla na prvním místě nová radnice.
I když byla později radnice několikrát silně poškozena (např. roku 1609 blesk zapálil dvě tuny střelného prachu, uloženého ve věži radniční, radnici poškodil a celé město ohrozil požárem), přece vždy znova zase byla obnovena a zvláště věž postavena byla tak krásně, že se stala její krása mezi Hanáky příslovečnou. Tak např. hanácký básník osmnáctého století Jan Tomáš Kužník, rektor školy kojetínské, který se mnohokrát o Vyškově zmiňuje ve svých básních, klade právě na vyškovskou radnici sídlo vytouženého Mesiáše, který Hanáky vysvobodí jak od útisku pruského (1742 vpadli Prusové na Moravu a u Vyškova zapálili veliké skladiště), tak zvláště od utrpení roboty. Koncem jedné básně obrací se Kužník k vykupiteli hanáckého lidu, která obývá zaslíbenou zemi Hanou, těmito verši:
„Ve Veškvě na rathózo bode tvoje bedlo, kaša s cokrem, bochte s medem bode tvoje jidlo.“

Nová vyškovská radnice přinesla tedy městu velkou slávu mezi Hanáky a letopočet 1569 dostal se asi tak, že byl za pečeť vzat znak, umístěný na průčelí věže radniční nad vchodem. Na tento znak ovšem letopočet patřil, protože radnice byla toho roku vystavěna.
Vyškov má však pečeť daleko starší. Je zachována na listině biskupa olomouckého Lacka z 25. července 1403, chované v arcibiskupském archivu v Kroměříži (G II. a 5), již zastavuje biskup Ondřeji z Jevíčka doživotně 12 hřiven roční činže z Vyškova. Znak města má na této pečeti poněkud jinou podobu: uprostřed je kvádrová věž, zakončená nahoře čtyřmi vysokými stínkami, pod nimi je gotické čtyřlístkové okno a dole volná brána bez mříže s lomeným oblokem. Po stranách jsou části kvádrové zdi městské, zakončené nahoře třemi nižšími stínkami a stoupající od věže vzhůru, což značí kulatost zdí. Ačkoli je pečeť značně poškozena, je možno poznati její gotický ráz, připomínající známou pečeť města Brna z roku 1247. Tím se hlásí pečeť vyškovská do nejstarších dob historie měst moravských a dokazuje starobylost města Vyškova.