|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Zámek tvoří výraznou dominantu na skále nad řekou Jizerou. Jeho předchůdcem byl raně gotický hrad z doby kolem roku 1300, jehož zakladatelem byl pravděpodobně Havel Ryba z Lemberka. Jádrem stavby byla západní věž, k níž se na západní straně přidružil palác. Ná východní straně vznikla další hranolová věž a na ní navazující ohradní zeď. Po Markvarticích a pánech z Michalovic vlastnil hrad od roku 1468 Jan Tovačovský z Cimburka, jehož ovdovělá druhá manželka Johanka z Krajku zahájila v roce 1506 přestavbu hradu, čímž vznikl opevněný komplex budov na nepravidelném lichoběžníkovém půdoryse. Pozdně gotický ráz má též pavlač a portál z nádvorní strany do síně. Portál vstupní věže se znakovou deskou má již renesanční charakter. Roku 1534 získali Hrubý Rohozec Vartemberkové, z nichž Karel upravil kolem roku 1600 hrad v renesanční zámek. Východní křídlo bylo prolomeno otevřenou arkádou, zámecká průčelí obdržela sgrafitovou výzdobu a snížená stará východní věž byla začleněna do východního paláce. Po konfiskaci hruboskalského panství Vartemberků získal zámek roku 1628 Mikuláš Desfours, v jehož rodě byl až do roku 1945. Za jeho syna Albrechta Maxmiliána byla roku 1675 do jižního paláce vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry. Začátkem 19. století byly z nádvorních průčelí odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo i k zazdění arkád a snesení nejvyššího patra východní věže. Novogotickým zařízením byla vybavena jídelna.si. |
||
|
