Hrad a zámek Jindřichův Hradec
Vítáme Vás HistorieExpoziceAkcePohledniceUbytování Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Pohlednice
Pošlete svým známým elektronickou pohlednici, např. tuto:
 
Jindřichův Hradec
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20934)
Ne  (4364)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
Na skalnatém ostrohu nad řekou Nežárkou na jedné straně a mokřinami na straně druhé bylo založeno na starším slovanském osídlení přemyslovské hradiště. V písemných pramenech je poprvé zmíněno v roce 1220. Tehdy již bylo v držení Jindřicha, jednoho ze synů legendárního Vítka z Prčice. Páni z Hradce zde sídlili až do roku 1604, kdy po meči vymřeli.
 
Dispozice mimořádně rozsáhlého hradu byla trojdílná. Jeho výstavba započala okrouhlým bergfritem, útočištnou věží, původně přístupnou pouze v patře románským portálkem. Podle vzhledu a pozdějšího využití se jí dnes říká Černá věž nebo též Hladomorna. K staršímu hradištnímu opevnění pak byl přistavěn románsko – gotický čtyřprostorový palác, připojený na jedné straně k věži. Nejspíše za krále Přemysla Otakara II. byl vnitřní hrad upravován. V patře paláce byla zřízena kaple a ke zbývajícímu východnímu nároží byla z parkánové strany přistavěna čtverhranná obytná věž Hranatka.
 
K podstatným změnám v podobě hradu došlo až ve 14. století. Oldřich III. z Hradce dal gotický palác rozšířit směrem do nádvoří a kapli opatřit novým polygonálním závěrem, vytaženým do parkánu. Současně byla provedena náročná nástěnná výmalba nejen tzv. Svatojiřské legendy ( datována 1338), ale i ostatních interiérů gotického paláce. Velkolepé přestavby se Jindřichův Hradec dočkal v pozdní gotice. Ke starému gotickému paláci bylo přistavěno křídlo Královského paláce s nádherným sálem se třemi poli síťové klenby, z druhé strany spojila gotický palác s novou dvoutraktovou palácovou stavbou, zvanou Stavení zelených pokojů, vznosná arkáda na dvou tordovaných sloupech. Z nového paláce se zachovala pouze drobná kaple Panny Marie a tzv. Stříbrnice s freskami Mistra Žirovnického. Parkánovou hradbu u Černé věže mezi čtvrtou a pátou branou překročila čtverhranná věž Menhartka, zvaná též Červená věž. Tato pozoruhodná stavba obsahuje dnes v přízemí černou kuchyni s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. V patře se třemi arkýři se nachází tzv. Soudnice. Fresková výmalba, znázorňující Zemský soud a Ptačí sněm, souvisela s úřadem Jindřicha IV. z Hradce, který byl správcem bechyňského kraje a tím i soudcem. Vynikající práce Mistra Žirovnického byla bohužel nenávratně poškozena v 16. století, kdy byla Soudnice přeměněna v udírnu.
 
Zásadní význam pro přeměnu hradu na renesanční zámek měla stavební aktivita Jáchyma z Hradce, který přivedl na Jindřichův Hradec italské stavitele pod vedením Antonia Ericera. Ti založili nový trakt, uzavírající druhé nádvoří a táhnoucí se až na třetí nádvoří. S postupující výstavbou této budovy byla roku 1566 zbořena věž Hranatka.
 
Roku 1565 Jáchym z Hradce utonul a práce byly zastaveny až do zletilosti jeho syna Adama II. Teprve v roce 1580 uzavřel mladý vladař smlouvu s Baltazarem Maggim z Arogna na osazení oken a zaklenutí interiérů rozestavěného paláce. V rychlém sledu pak následovaly další stavby. Podle původního projektu Jáchyma z Hradce vystavěl Antonio Melani patrové Velké arkády, spojující Adamovo stavení s budoucím Španělským křídlem. To vzniklo přestavbou Stavení zelených pokojů za řízení Itala Giovanni Maria Faconiho, který novou fasádu lehce prolomil do nádvoří, aby spojil Velké arkády se starší zástavbou. Španělské křídlo bylo určeno reprezentaci pánů z Hradce. Velký sál zvaný Španělský procházel v délce budovy dvěma patry a v jeho horní části se táhla po délce vnitřní zdi galerie na vzpěrách. Mírně nad úrovní Španělského sálu byl situován divadelní sál, vedle něhož zůstala zachována pozdně gotická kaple P. Marie. Malé arkády nakonec propojily Španělské křídlo s Gotickým palácem a nádvoří tak dostalo dnešní jedinečný vzhled. Antonio Cometa šťastně zabudoval do Malých arkád pozoruhodné, spirálově kanelované pozdně - gotické arkády z doby Jindřicha IV. Terén nádvoří byl vyrovnán a ostění zámecké studny bylo osazeno nádherně zdobenou kovanou mříží. Za Velkými arkádami byla zřízena zahrada s arkádovými chodbami a středním kruhovým hudebním pavilonem Rondelem. Smrtí posledního potomka slavného rodu pánů z Hradce Jáchyma Oldřicha roku 1604 skončilo nejslavnější období zámku i města Jindřichova Hradce.
 
Novými vladaři jindřichohradeckého zámku se stali Slavatové, kteří však do architektonické podoby zámku příliš nezasáhli. Za jejich vády vznikla v roce 1681 na konci pravé arkádové chodby pozoruhodná manýristická grotta.
 
Roku 1693 zdědila Jindřichův Hradec Marie Josefa, provdaná za Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Tím se zámek dostal do držení černínského rodu, který na Jindřichově Hradci panoval až do roku 1945. Černínové dali podle návrhu F. M. Kaňky v letech 1709 a 1710 přestavět kapli v gotickém paláci.
 
Katastrofální požár roku 1773 zničil převážnou část renesančních interiérů zámku včetně jeho sbírek. Provizorně zastřešený a svými pány opuštěný zámek chátral. Byl využíván jako hospodářské středisko, z Velkých arkád byly zřízeny stáje, Rondel sloužil jako dřevník bytu správce. Teprve vlna romantismu přinesla nový zájem o záchranu zámku. Z Černínského paláce v Praze byl roku 1851 převezen do upravených prostor zámku rodový archiv. Na počátku 20. století zahájil opravu 1. nádvoří vídeňský architekt Humbert Walcher z Moltheimu. Komplexní rekonstrukce se však zámek dočkal až v současnosti.

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz