Hrad Karlštejn
Vítáme Vás Historie Expozice AkcePohledniceUbytováníRestaurace Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Pohlednice
Pošlete svým známým elektronickou pohlednici, např. tuto:
 
Karlštejn
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20935)
Ne  (4364)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
  • Císařský palác - DVOŘENÍNSKÁ SÍŇ:
    Nazývaná je v historické literatuře také předsíní rytířské síně. Místnost, která sloužila jako shromaždiště císařova doprovodu, byla ve 14. stol. , podobně jako další interiéry, z důvodu zateplení obložena dřevěnými stěnami, o čemž svědčí i zde umístěný fragment kazetového obložení.
    Na jižní stranu do údolí mívala síň čtyři okna ve velkém výklenku s obloukem, který byl uveden do původního stavu na konci 19. stol. Oblouk byl však uzavřen zasklenými dveřmi vycházejícími na prostranný balkón. Dnes je zde umístěn velký model připomínající podobu hradu ve druhé pol. 14. stol.
    Rozměrné novodobé mapy dokumentují rozsah Českého království a Říše římské za Karla IV.
     
    MANSKÁ SÍŇ (RYTÍŘSKÝ SÁL):
    Mezi okny zde stojí několik manských skříní, ve kterých mívali karlštejnští rytířští manové uloženou svoji zbroj. Dveře každé skříně byly opatřeny malovanými znaky rytířů a jejich jmény. Vedle kompletních skříní jsou zde zachovány i samostatné malované výplně dveří. Pod nimi jsou při stěně umístěny původní registrační skříně, v nichž byly na hradě uloženy důležité písemnosti.
    Na východní straně uzavírá prostornou síň kaple sv. Mikuláše, umístěná v prostoru půlválcové věže. Nástěnné malby na stěnách kaple se nedochovaly, již na konci 16. stol. byly označeny jako značně poškozené, bez možnosti opravy. V 19. stol. byly nahrazeny dekorativní výmalbou celého prostoru, později zakrytou, která se nyní bude postupně obnovovat. Na oltáři kaple stojí gotická socha sv. Mikuláše z doby Karlovy, součást původního hradního vybavení.Nalevo od kaplového prostoru je vystaven pozdně gotický oltářní obraz, kdysi náležející kostelu sv. Palmácia v karlštejnském podhradí, s postavou Ježíše Krista, sv. Palmácia a sv.Václava. Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi na levé stěně (kopie) zachycuje císaře Karla IV. klečícího u nohou Panny Marie společně s mladým Václavem IV. Ve spodní části obrazu klečí mezi postavami českým zemských patronů druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, Karlův důvěrník a první český kardinál.
     
    SÁL PŘEDKŮ:
    Hlavní reprezentační sál císařského paláce býval vyzdoben nástěnnými malbami, na kterých nechal Karel IV. vyobrazit své skutečné i fiktivní předky. Znázornění rodokmene na stěnách sálu mělo především ukázat slávu a starobylost karlových předků, která byla chápána jako zcela prestižní záležitost.
    Dnes je v Sále předků uplatněna obrazová portrétní galerie, která představuje skutečné i fiktivní předky Karla IV. v české panovnické linii Přemyslovců, tedy ze strany karlovy matky, Elišky Přemyslovny. Sál předků tak navazuje na původní záměr představit starobylý původ Karlův. Portrétní obrazová galerie vznikla v 17.-18. stol., ikonograficky však vychází ze starších předloh sahajících minimálně do doby 15. stol., pravděpodobně však až do doby Karlovy.
     
    HODOVNÍ SÍŇ:
    Hodovní síň, někdy označována také jako hostinská, sloužila nepochybně vedle Sálu předků jako jeden z hlavních reprezentačních sálů císařského paláce.Dnes je zde vystavena část obrazového souboru historických portrétů českých panovníků i císařů Říše římské, navazující na portréty v Sále předků.
    V interiéru je uplatněna řada unikátních ukázek stolního nádobí (misky, lžíce, vidličky, nože) z období gotiky a renesance, pocházejících z původního karlštejnského vybavení. Zajímavou ukázkou dobové hygieny je tzv. lavabo, sloužící k umývání rukou, umístěné u středového sloupu.
     
    AUDIENČNÍ SÍŇ:
    Stěny Audienční síně jsou obloženy dřevěnými kazetami stejně jako strop, který je polychromovaný. Velká část obložení pochází ještě z doby Karlovy a síň si tak dodnes udržela svůj původní charakter. V okenních výklencích jsou rovněž zachovány nástěnné malby, zejména erb města Říma s latinským nápisem ze Zlaté bully: "Roma caput mundi regit orbis frena rotundi", zdůrazňující majestát císaře.
    Místnost sloužila císaři jako pracovna, kde rovněž přijímal soukromé i státní návštěvy a udílel audience.
     
    LOŽNICE KARLOVA (SOUKROMÁ SVĚTNICE CÍSAŘOVA):
    V místnosti s kaplovým prostorem bydlíval císař i jeho syn Václav při svých pobytech na Karlštejně. V ložnici je zavěšena luxusní textilie, kopie dobové látky, pocházející přímo z vlastnictví Karla IV. Obdobné textilie středověké místnosti nejen zdobily, ale především zateplovaly.K osobním předmětům Karla IV. a zároveň původnímu vybavení hradu náleží především alabastrová soška Madony z počátku 14. stol., kterou získal Karel pravděpodobně ve Francii, nebo cestovní oltář (diptych) od Tommasa da Modena, malíře italského původu působícího v Čechách při dvoře Karlově.
    Do soukromých sbírek Karlových náležel i obraz Madony Aracoeli, jehož kopie je zde rovněž vystavena. Předlohu obrazu, který namaloval Mistr třeboňského oltáře, dostal pravděpodobně darem Karel IV. od papeže Urbana roku 1368. Pro české malířství je typický bohatě malovaný rám s postavami proroků a světic.Mezi okny je umístěna původní plastika oblíbené Karlovy světice sv. Kateřiny (Alexandrijské), pocházející z období tzv. "krásného slohu" (kolem roku 1400).
     
    DĚKANSTVÍ (ODBYDLÍ KANOVNÍKŮ KAPITULY KARLŠTEJNSKÉ):
    V menším severním přístavku císařského paláce sousedí se soukromými Karlovými prostorami dvě místnosti, které za Karla IV. pravděpodobně využívala hradní stráž.. V 16. a 17. stol. sloužily pro potřeby karlštejnské kapituly. Tomu odpovídá i zařízení interiéru, kde je nad bohatě řezanou skříní na církevní roucha z počátku 17. století soubor portrétů humanistických učenců a filozofů. Velký krucifix pochází z doby kolem roku 1420. V průchozí místnosti jsou uvnitř vitríny vystaveny fragmenty oblíbených stolních her z období 14. až 16. stol., zejména unikátní hrací karty a šachovnice. Náhled do tzv. prevetu je ukázkou sociálního vybavení (toalety) středověkého hradu.
  • Mariánská věž - POKLADNICE:
    První patro Mariánské věže bylo v minulosti využíváno k různým účelům, pro potřeby hradních manů, karlštejnské kapituly a později i jako prostory skladovací. V souladu s historickou existencí soukromé pokladnice Karla IV. v Mariánské věži byly do zdejšího interiéru soustředěny karlštejnské sbírky, které které svou povahou i historickým původem náležejí do hradní pokladnice. V první řadě je zde prezentován unikátní soubor církevních ornátů, tzv. casulí, z 15.-16. stol. Představu o původních souborech relikvií dokumentují např. části gotického kroužkového a plátového brnění, údajně sv. Václava nebo hlava krokodýla, považovaná za hlavu draka, kterého zabil sv. Jiří. K ojedinělým exponátům pokladnice patří antická gemma, doložená na hradě již v době Karlově, gotický zvoneček na nožkách, o kterém se zmiňují nejstarší hradní inventáře, gotické kovové či vzácné emailové svícny.
    Soubor předmětů hradního pokladu zahrnuje díla zhotovená z drahých kovů v období od 14. do 19. stol. na vysoké umělecké a řemeslné úrovni. Na stěnách jsou transfery původních nástěnných maleb ze schodiště Velké věže, představující letící anděly s hudebními nástroji jako část andělského chóru. Model Velké věže přibližuje umístění kaple sv. Kříže v rámci její architektury.
     
    KLENOTNICE:
    V karlštejnské klenotnici jsou soustředěny předměty, které v minulosti tvořily součást vybavení nejcennějšího prostoru hradu, kaple sv. Kříže. Vedle kopií deskových obrazů z dílny Mistra Theodorika jsou zde např. umístěny kopie inkrustací (polodrahokamy vykládané obložení stěn kaple sv. Kříže). Ve dvou renesančních intarzovaných skříních byly v kapli sv. Kříže uloženy písemnosti archivu českého, tedy nejdůležitější státní listiny a kopie desk zemských.
    Vystavena je zde i jedna z původních kaplových gotických truhlic.Dlouhodobé poslání hradu, kdy zde byly uloženy české korunovační klenoty, připomíná replika české Svatováclavské koruny. Originál Svatováclavské koruny byl zhotoven ke Karlově korunovaci roku 1347. Symbolicky byla koruna vložena na hlavu sv. Václava, českého knížete. Koruna představuje vrcholné dílo pražských zlatníků. Vyrobena byla z ryzího zlata a osazena drahými kameny (rubín, spinely, smaragdy, safíry) a perlami. Od roku 1436 až do roku 1619 byl český korunovační poklad uložen na Karlštejně, dnes je v korunní komoře při kapli sv. Václava ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.
  • Bývalé hradní vězení - Je umístěno v přízemních prostorách Mariánské věže, kam se vchází po schodišti z prohlídkové trasy. Místnosti sloužily v minulosti jako hradní vězení, o čemž svědčí dodnes zachované nákresy a nápisy některých vězňů na původních, převážně renesančních omítkách stěn. Ve vstupní místnosti je zachován nejstarší trámový strop z konce 15. stol. Dnes je zde umístěna malá expozice a reprezentativní prodejna hradu s širokou nabídkou publikací, pohlednic a replik historických i uměleckých předmětů.
  • Hodinová věž - Věž druhé hradní brány má ve svém horním patře, přístupným z hradebního ochozu, zachovaný složitý renesanční hodinový stroj z doby Rudolfa II. Jeho součástí je cimbálový zvon, který nechal ulít karlštejnský purkrabí Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka v roce 1609.
    Ve spodním podlaží Hodinové věže, do něhož vedou dřevěné schody, je v klasické zvonové stolici zavěšen velký, tzv. Svatokateřinský zvon. Ten byl zhotoven již v době karlově, přelit byl na začátku 17. století. Původně byl umístěn v hradní zvonici v jihozápadní hlásce opevnění Velké věže. Do Hodinové věže byl přemístěn v průběhu restaurace hradu na konci 19. století. Hlas Svatokateřinského zvonu zní dodnes z hradu při významných příležitostech.
  • Studniční věž - Ke studniční věži se schází po schodišti z hlavního nádvoří. V minulosti se ve spodním studničním areálu nacházela pekárna a prádelna. Ze dvora se vstupuje do vlastní Studniční věže, kde je zachován unikátní čerpací mechanismus v podobě šlapacího kola, uvnitř kterého chodili lidé. Otáčením se vytahoval či spouštěl 70-ti litrový okov na vodu a celý proces trval cca 10 minut. Vlastní studna má tvar zužujícího se obdélníka a je hluboká téměř 80 metrů. Vzhledem k tomu, že neměla vlastní pramen, byla studna napouštěna podzemní štolou vodou z potoka, který obtéká hradní skálu na západní straně.
    Jednalo se tedy o cisternu - velký podzemní rezervoár pitné vody, nikoliv o studnu. Od roku 1911, kdy byl na hrad zaveden vodovod, se studna nepoužívá. Přesto vodní sloupec ve studni dosahuje dnes asi 12 metrů.

 

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz