Hrad Kašperk
Vítáme Vás HistorieExpoziceAkcePohlednice Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Hrad Kašperk
Logo
 Pohlednice
Pošlete svým známým elektronickou pohlednici, např. tuto:
 
Kašperk, 2000
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20935)
Ne  (4364)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
Po celá staletí vévodí svou siluetou okolní krajině zdaleka viditelný hrad Kašperk. Jméno tohoto nejvýše položeného královského hradu v Čechách vzniklo českým zkomolením z původního Karlsberg - Karlova Hora. Z výšky 886 m. nad mořem k sobě poutá pozornost návštěvníků tohoto krásného koutu Šumavy.
 
Založení hradu velmi úzce souvisí s rýžováním zlata a s rozvojem jeho hlubinné těžby v horním Pootaví. Nedaleké Kašperské Hory - tehdy nazývané Reichenstein, později Bergreichenstein - byly již ve 14. století významným horním městem a ze zdejších dolů plynuly do královské pokladny nemalé zisky.
 
Císař a král Karel IV. usiloval také o vytvoření důležitého obchodního spojení Čech s okolním světem. Značné úsilí proto v té době věnoval rozvoji a rozšíření tzv. Zlaté stezky, která směřovala nepřístupnými šumavskými hvozdy z jihozápadních Čech do bavorského Pasova.
 
Jak rostl hospodářský význam zdejšího kraje, rostly i reálné důvody pro jeho bezprostřední ohrožení. Za vlády prvních dvou Lucemburků na českém trůně totiž panovalo trvalé politické napětí se sousedním Bavorskem. Ochrana zdejšího území před případným nepřátelským vpádem se stala nutností. Roku 1356 proto přikázal Karel IV. svému staviteli Vítovi, řečenému Hedvábný, aby zde postavil pevný strážný hrad. Staveništěm se stal strmý výběžek Ždánovské hory a základ mohutné stavby byl dokončen již roku 1361, tedy za pouhých pět let.
 
Jihovýchodním směrem nedaleko od hradu jsou ještě dnes zbytky kamenné stavby zvané Pustý hrádek, která bývala považována za předchůdce hradu již ze 12. nebo ze 13. století. Ve skutečnosti jde o zbytky předsunutého opevnění vlastního hradu.
 
Po dokončení hrad nespravovala přímo královská komora, ale pronajímala jej takzvaným zástavním držitelům. Těm byla roku 1361 uděleno i právo nejvyšší soudní pravomoci v Prácheňském kraji, tedy právo pečovat o veřejný pořádek, bezpečnost a stíhat provinilce. Prvním držitelem hradu byl, údajně až do císařovy smrti roku 1378 , přítel Karla IV., pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. V době Očkova držení hradu byla dokončena i obchodní Zlatá stezka do Bavorska.
 
V průběhu dalších let byl hrad ponecháván neustále v zástavě a držitelé se poměrně často střídali. Např. v letech 1411 až 1454 přešel do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka. Otec Petr, královský mincmistr, i jeho stejnojmenný syn patřili mezi přívržence kalicha. Díky jim se Kašperk nikdy nestal terčem pustošivých husitských útoků. Ostatně ani ve své další historii nebyl tento šumavský hrad nikdy dobyt.
 
Přestože se zástavní držitelé střídali, hrad vyžadoval pravidelnou údržbu. Až ve stejném roce, kdy hrad přebírali Zmrzlíkové ze Svojšína, tedy v roce 1411 nařídil král Václav IV. prostavět na hradě 200 kop, větším dílem nejspíš na jeho náročné údržbě. Když další ze zástavních držitelů hradu, Zdeněk ze Šternberka zorganizoval roku 1465 proti králi Jiřímu z Poděbrad panskou jednotu, byl do tohoto odboje zapojen i Kašperk. Obležen však nebyl, lze tedy předpokládat, že byl udržován v dobrém, odolném stavu.
 
Problémy s náročnou údržbou hradu však pokračovaly dále a proto čas od čas byl král nucen povolit zástavnímu držiteli proinvestovat nemalou sumu na jeho náročné údržbě. Aby Kašperk nesešel v průběhu dalších let, musel další z významných držitelů hradu, místokancléř a významný stoupenec krále Ferdinanda I. Jiří z Lokšan, vynaložit nezjištěnou značnou částku. Lze předpokládat, že Jiří z Lokšan hrad v skutku udržoval v dobrém stavu, neboť i s rodinou často pobýval na hradě samotném nebo v domě v Kašperských Horách. Za pokusu o odboj českých stavů proti králi nechal Jiří hrad obsadit ke králově potřebě svými lidmi, aby tudy mohlo bez překážek táhnout na pomoc vojsko z Bavor. Ferdinand Jiříka odměnil výměnou Kašperka za výnosnější Březnici.
 
S postupujícími desetiletími však hrad přestal plnit své původní poslání a roku 1584 započala královská komora zdejší panství rozprodávat. Jeho zbytky pronajímal městu Kašperské Hory a v roce 1614 císař a král Matyáš pronajal městu i samotný hrad. V roce 1616 či 1617 hrad, který byl až dosud vždy hradem královským, kašperskohorským prodal.
 
V té době byl Kašperk již značně sešlý a ani zamýšlené opravy jej nemohly uvést do původního stavu. To jej možná uchránilo před úplným zbořením, které vojenská kancelář císaře a krále Ferdinanda III. v roce 1655 nařídila provést na většině pohraničních hradech v Čechách ze strachu, aby se nestaly útočištěm nepřátel moci habsburské dynastie. Na druhou stranu se však městští zastupitelé necítili povinni se o hrad dále starat a tak ho s klidem nechali chátrat, neboť pro ně bylo zajímavé pouze panství s hradem spojené.
 
Nový romantický zájem o hrad jako zříceninu povstal od druhé poloviny 19. století. Roku 1861 městská rada započala aspoň s nejnutnějším zabezpečením hradní zřícenuny. Počátkem 20.století obec dokonce žádala vídeňské ministerstvo kultu a vyučování o subvenci 2500 Korun na rozsáhlejší udržovací práce. Pro vážné pochyby o serióznosti celého projektu však byla tato smělá žádost zamítnuta. Po světové válce se rozpadající zříceninu pokoušela zachránit kašperskohorská městská rada ve spolupráci s místním okrašlovacím spolkem. Po skončení druhé světové války začal hrad opět chátrat.
 
Teprve od počátku 70 let 20. století začal stát prostřednictvím příslušného památkového ústavu usilovat o záchranu a následné zpřístupnění této středověké památky. Toto úsilí bylo završeno počátkem 90., kdy byla tato hrad zpřístupněn široké veřejnosti. Zhruba ve stejné době si však město Kašperské Hory zažádalo o navrácení svého historického majetku a tak od roku 1994 je vlastníkem i provozovatelem Kašperka město Kašperské Hory.
 
Architektura

 
Hrad byl vybudován na severozápadním skalnatém výběžku hory Ždánova na půdorysu 300 m dlouhého protáhlého oválu, jehož podélná osa směřuje od západu k východu. Poloha hradu byla z hlediska obrany velice výhodná, neboť terén zde spadá většinou strmě dolů, zejména na obou delších stranách stavby. Protáhlá dispozice se skládala ze tří částí. První, z boku a čela přiložená k ostatním částem hradu, měla víceméně obranný charakter. Před vstupní bránou do hradního areálu byl vyhlouben ještě dnes jasně viditelný příkop, jenž v minulosti býval překlenutý padacím mostem. Z boku zajišťovala bránu malá okrouhlá věž, která se dochovala ve zbytcích zdiva.
 
Do druhé části hradu se vstupovalo po stěžejkovém padacím mostě, vedoucím přes vyzděný příkop. Tuto dlouhou a protáhlou část hradu, v níž byly situovány hospodářské budovy, uzavírala hranolová věžovitá stavba. Podélné hradní jádro odděloval od druhého nádvoří další vyzděný příkop a opevňovala je hradba ukončená cimbuřím. V 15. století byla do prostoru mezi touto hradbou a Západní věží vestavěna budova tzv. purkrabství.
 
Obdélný palác, srostlý do jednoho celku s obytnými věžemi, se tohoto obvodového opevnění vůbec nedotýkal. Čelní stěny obou 30 m vysokých věží, které by mohlo ohrozit případné ostřelování z tehdejších vrhacích či metacích zbraní, neměly žádný otvor (stejně jako na Karlštejně). Jediný přístup do přízemí paláce umožňoval z jižní strany padací můstek, který dosedal na rampu přistavěnou k obvodové hradbě. Obytné prostory byly jako obvykle až ve vyšších patrech. Jedna ze čtyř místností prvního patra byla roubená komora s charakteristickými pyramidálně uspořádanými okénky v půlkruhovém ústupku ve zdivu.
 
Ve druhém patře byly pouze tři prostory - velký sál s dvěmi menšími místnostmi po obou stranách. Věže ukončené ochozy vyloženými na velkých kamenných kvádrech, tzv. krakorcích, byly o dvě patra vyšší než palác. V posledním podlaží jsou směrem do krovu paláce situovány portálky s otvory pro padací můstek.
 
Střechy věží, tzv. helmice, byly vyzděny z cihel, jak dokládá vzácně dochovaný zbytek na Západní věži. Střechy měly tvar jehlanu a byly vystavěny z tvarově i rozměrově atypických cihel, tzv. buchet. Protože hrad neměl vlastní studnu, byli jeho obránci odkázání využívat i srážkovou vodu, kterou na věžích zachycovaly kamenné žlaby, položené kolem svislých podezdívek. Odváděly ji kamennými chrliči dolů, aby se nezadržovala na ochozech položených na zdi. Ochozy byly navenek rozšířené o kamenné kvádry tzv. krakorce.
 
Jižní a severní stěny paláce oživují okenní otvory s částečně dochovanými kamennými ostěními a zbytky arkýřů položených na krakorcích. Na severní straně Východní věže se poměrně dobře zachoval prevet - arkýřový záchod, vysazený přes zeď na krakorcích. Na hradě najdeme také lomené a sedlové typy kamenných portálků a další prvky gotického stavitelství a kamenictví.
 
Hrad Kašperk se řadí mezi nejvýznamnější dochované doklady české hradní architektury 14. století. V podobě jeho vnitřního hradu vrcholí tendence ke srůstání obytných věží s palácem, typické pro český vývoj poloviny 14. věku. Poměrně velký důraz zde byl kladen na pohodlné bydlení a reprezentaci. Obranná funkce zůstávala zcela pasivní, při obraně hradu se spoléhalo spíše na jeho jedinečnou polohu. Jakýmsi sesterským hradem Kašperku, tj architekt. podobným a rovněž královským, byla Radyně, tyčící se nad Starým Plzencem. Za jasného počasí je z Kašperku Radyně, vzdálená vzdušnou čarou cca 65 km, opravdu vidět. V době vlády Karla IV. a jeho nástupců na českém trůnu spolu prý posádky obou hradů mohly komunikovat pomocí kouřových signálů.

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz