Moravská ornitologická stanice
Vítáme Vás Historie Expozice Akce Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20957)
Ne  (4468)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
  • Ptáci České republiky - Expozice 'Ptáci České republiky' je instalována ve výstavní síni Moravské ornitologické stanice (Bezručova 10), která je sídlem oddělení přírodních věd Muzea Komenského. V roce 1997 byla expozice úplně zničena povodní. Do jejího otevření v roce 2000 byly všechny vystavené dermoplastické preparáty nově preparovány. V expozici je nyní vystaveno 1096 ptáků 394 druhů, kteří se vyskytli na území naší republiky. Je to jen malá část sbírek, z oboru ornitologie je ve fondech muzea více než 20 tisíc předmětů.
     
    Ornitologická sbírka Muzea Komenského je relativně mladá. První sbírkové předměty byly získány v první polovině XX. století. Se systematickým budováním sbírek se začalo až po roce 1970. Převážnou část sbírek jsme získali koupí od soukromých sběratelů z celé republiky. Ze šestnácti zakoupených sbírek jsou nejvýznamnější sbírky Oldřicha Lipeckého z Mohelna a Pavla Matušky z Jaroměře. Více než polovinu vystavených ptáků preparovali tito dva preparátoři. Vzácnou a velmi křehkou sbírkou je oologická sbírka (ptačí vajíčka). Oologické sbírky mají jen národní muzea. V regionálních muzeích se s nimi nesetkáme. V našem muzeu jsou uloženy oologické sbírky Zdeňka Klůze a Jiřího Toufara. Oba jsou autory statí o oologii v nejrozsáhlejší ornitologické publikaci, Fauna České republiky - Ptáci. Velké množství vzácných druhů ptáků jsme získali převodem ze škol. Při záchranných sběrech jsme prohlédli kabinety všech základní a středních škol Moravy. Z vyřazených ptáků jsme převzali všechny, kteří měli muzejní hodnotu. Nejstarší doklady v naší sbírce pochází z druhé poloviny XIX. století.
     
    V současné době získáváme ptáky do sbírek pouze z úhynů. Nejčastěji jsou to ptáci nalezení pod elektrickým vedením nebo kolem silnic a železnic. Vodní ptáci často hynou na různé nemoci (botulismus).
     
    V expozici jsou ptáci uspořádáni podle zoologického systému. Více jedinců je vystaveno u druhů, které mají rozdílné zbarvení svatebního a zimního šatu, nebo jsou rozdíly ve zbarvení samců, samic a mláďat. Záměrem je, aby se návštěvník naučil rozeznat jednotlivé ptačí druhy. Vážní zájemci mají možnost se podrobně seznámit s našimi ptáky na přednáškách a exkurzích do přírody pořádaných naším přírodovědeckým oddělením. Při samostatné prohlídce si můžete podrobně si prostudovat tu skupinu ptáků, která Vás nejvíce zajímá.
     
    Ornitologická sbírka patří mezi nejrozsáhlejší v České republice a je srovnatelná se sbírkou Národního Muzea v Praze. Seznámíme Vás s nejvýznamnějšími doklady o výskytu ptáků u nás .Na začátek systému ptáků jsou řazeny potáplice. Hnízdí v oblastech kolem severního pólu. U nás je můžeme pozorovat v období tahu na stojatých i tekoucích vodách. Nejvzácnější je potáplice žlutozobá. Hnízdí na východní Sibiři, Aljašce a Kanadě. Nepravidelně zimuje v severní Evropě. V ČR byla zastižena třikrát.
     
    Veslonozí patří mezi lidmi pronásledované ptáky. Živí se výhradně rybami, které úspěšně loví v hejnech, často společně s volavkami a racky. V naší sbírce je nejvzácnější kormorán malý, zastižen u nás třikrát. K nám zalétá ze svých hnízdišť v jižní Evropě.
     
    Vystavena je velká kolekce dravců. Tím je umožněno podrobné studium těchto nejvíce ohrožených ptáků. Ohroženi jsou nejen přímo (lovem) ale mnohem více znečistěným životním prostředím. Patří mezi živočichy stojící na konci potravních řetězců. Škodlivé chemikálie se hromadí v tělech hmyzožravých a semenožravých živočichů. Po jejich ulovení dravci dostávají do těla vysoké dávky jedů. Tím se otráví nebo častěji ztratí schopnost se úspěšně rozmnožovat. Proto jsou některé druhy u nás vyhubeny nebo jim hrozí vyhubení. Mezi nejvzácnější doklady můžeme zařadit supa hnědého, orlíka nejmenšího, káni bělochvosta, poštolku jižní a sokola stěhovavého tundrového.Brodiví jsou ptáci žijící kolem vod. Vystaveny jsou zde všechny u nás zjištěné druhy včetně nejvzácnějších volavek stříbřitých, vlasatých, kolpíků a ibise hnědého.
     
    Kompletní je také kolekce sov. Protože jsou to predátoři, mají mnoho znaků shodných s dravci. Při podrobnějším studiu ale zjistíme, že jsou dobře odlišitelnou skupinou. Z polárních oblastí k nám výjimečně zalétají sovice sněžná a krahujová. Vzácným jihoevropským druhem je výreček malý, který je jedinou tažnou sovou u nás.
     
    V subtropický a tropických oblastech je u brakických jezer rozšířen plameňák růžový. U nás patří mezi nejvzácnější zatoulance. Mladý pták v naší sbírce pochází ze záletu v XIX. století. V posledních letech se ve volné přírodě několikrát vyskytli ptáci, kteří utekli ze zajetí. Velká část výstavní plochy je věnována vrubozobým, kam patří kachny, bernešky, morčáci, husy a labutě. Nejvzácnějším dokladem je kachnice bělohlavá, hnízdící ojediněle v jižní Evropě. Je to jediný exemplář ulovený v ČR, který se zachoval. Mezi vzácné doklady patří berneška bělolící. Je to arktický druh, hnízdící na malém území východního Grónska.
     
    Mezi naše nejpestřeji zbarvené ptáky patří srostloprstí. Většina druhů hnízdí v tropických a subtropických oblastech. U nás se nejčastěji setkáme u potoků a rybníků s ledňáčkem říčním. V jižních oblastech našeho státu se dříve pravidelně vyskytovali dudek chocholatý, mandelík hájní a vlha pestrá. Díky znečistěnému životnímu prostředí jsou v současné době vzácní.
     
    Druhově nejpočetnější skupinou ptáků jsou pěvci. Mají malou nebo střední velikost. Našim nejmenším ptákem je králíček obecný s hmotností kolem 6 g, největším pěvcem je krkavec velký. Ten má hmotnost asi 1.200 g. Nejvzácnějším exponátem je kalandra zpěvná, jediný doklad o výskytu u nás. Hnízdí v jižní a jihovýchodní Evropě. Z jihoevropských pěvců jsou v našich sbírkách např. rákosník tamaryškový, ťuhýk rudohlavý, sýkořice vousatá, strnad viničný, špaček růžový. Ze severu k nám přilétají brkoslav severní, skřivani ouškatí a sněhule severní. Mezi pěvci jsou také dva druhy, kteří zimují až v daleké Indii. Je to lejsek malý a hýl rudý.
     
    Z kurovitých jsou v naší expozici vystaveny všechny druhy včetně bělokurů a orebic, u kterých byly u nás neúspěšné pokusy o vysazení do volné přírody.
     
    Mezi krátkokřídlé patří tři, stavbou těla odlišné skupiny. Dropové, hnízdící na stepích, chřástalové žijí skrytě v hustých porostech vodních rostlin a jeřábi v Evropě hnízdící v rozsáhlých porostech vodních rostlin, nebo řídkých bažinatých lesích.
     
    Velkou skupinou ve které se špatně rozlišují jednotlivé druhy jsou dlouhokřídlí. Patří sem bahňáci, rackové, rybáci a chaluhy. Z velkého počtu u nás velmi vzácných druhů je nejvzácnějším dokladem našich sbírek vodouš velký. Je to první doklad o výskytu tohoto severoamerického ptáka ve střední Evropě.
     
    Do vnitrozemí bývají při mořských bouřích zaváti severské alky malé a alkouni. Hnízdí společně ve velkém počtu na skalnatých ostrovech.
     
    Prohlídka expozice končí ukázkou odchylek ve zbarvení, způsobených nedostatkem nebo nadbytkem pigmentů. Při částečném chybění pigmentů jsou ptáci zbarveni plavě a nazývají se flavisté (flavus - žlutý). Při úplné ztrátě jsou to albíni (částeční nebo úplní). Při nadbytku barviva jsou ptáci zbarveni tmavě a nazývají se melanisté.

 

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz