Vítáme Vás Hrady, zámky a jiné památky Pověsti k památkám Kulturní akce při památkách Pohledy s hrady a zámky Hotely, penziony a jiné ubytování Restaurace Diskuzní fórum Soutěže English version

 
 
   
 Reklama
 Naše služby
  Přehled našich služeb včetně ukázek a ceníku naleznete zde.
 
 Pohlednice
 Ze sekce Pohlednice našeho serveru můžete odesílat elektronické pohlednice s tematikou památek, jako např. tuto:
 
Velhartice, Pohled na most
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Přihlášení
  Chcete-li se zúčastnit naší stálé soutěže, je nutné se přihlásit. K tomu zadejte svůj přihlašovací email (který jste použil/a při registraci) a heslo.
 
email: 
heslo: 

Pokud přihlašovací údaje nemáte nebo jste je zapomněl(a), klepněte sem.
 
 Doporučte nás
  Líbi-li se Vám náš server, budeme moc rádi, když nás doporučíte někomu známé-mu. K tomu vyplňte jeho/její emailovou adresu a stiskněte „Pokračovat.“

 
 Stránky památek
  Zde Vám nabízíme nejno-vější vlastní stránky pa-mátek s detailními popisy expozic, historie a dalšími informacemi.
 
Hrad Bezděz
Památník Terezín
Skanzen Vysočina
 
Seznam všech zde
 Zasílání novinek
  Máte-li zájem o zasílání novinek (1 email za 1-3 týdny), vyplňte svůj email a klepněte na Přihlaš. Nepřejete-li si již novinky dostávat, klepněte na Odhlaš.

 
  
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20958)
Ne  (4468)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 

August Sedláček

O erbu Brabantských z Chobřan


Karambertus, král v Anglii, měl syna a dceru. Synovi odkázal království a dceři všecky své poklady. Proto panna byla bohatá, a poněvadž byla také sličná, ucházeli se o ni mnozí králové, ale rada královská žádnému ji dáti nechtěla, aby nevynesla poklady ze země. Ona to těžce nesouc, že má o samotě strádati, hrozila radům, že se na nich pomstí, až je pak proti sobě popudila tak, že ji chtěli utratiti. Zajali ji tedy a hodili ji do medvědí jámy. Panna vidouc, co se díti bude, úpěnlivě prosila Pána Boha, aby jí neopouštěl. Když pak dopadla, zařval medvěd tak strašně, že ten, který ji tam házel, velice se ulekl, a nezavřev mříži, hned se na útěk dal. Panna, spoléhajíc na pomoc boží, nic se nebála, a posadivši se medvědovi na záda, jezdila na něm jako na koníčku, ustavičně se modlíc, aby byla vysvobozena. Medvěd ji poslouchal, kam mu jíti poroučela, a tak se dostali ven a brzo přišli na ulice města.
 
Lidé, když to viděli, byli ustrašeni a čerstvě utíkali do svých příbytků. Když se mladý král o tom dověděl, domlouval velice radě své, že se dopustili činu nešlechetného, za nějž jistě pomsta boží na ně padne. Tu se zastyděli, a pospíšivše si za pannou, uprosili ji, aby jim odpustila. Potom kněžnu vdali do dobrého knížectví, a šťastně tu panovala do smrti. Měla několik synů, a poněvadž knížectví nebylo tak veliké, aby se mezi ně rozdělilo, zanecháno bylo nejstaršímu, a ostatní posláni do světa, aby si ke hradům a panstvím pomohli rekovností a mužností svou. Nežli však se rozjeli, nařídila jim matka, aby si na památku jejího zachránění na štít dali pannu pod korunou, ana sedí na medvědu.
 
Jeden z nich odjel do Polska, kdež dostal od Boleslava Chrabrého velký újezd nad Ravou řekou. Ten vymýtiv a vypleniv lidmi osadil a od něho pošli Brabantští z Chobřan.
 

 
Poslat tuto pověst emailem

 
 
Nové hledání

 

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz