|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klasicistní zámek francouzského typu vznikl v letech 1763 - 1769 s největší pravděpodobností podle plánu vídeňského architekta I.A. Canevala. Současně se zámkem byla v roce 1767 založena zdejší zahrada, která v první čtvrtině 19. století získala volnou přírodně krajinářskou dispozici. V roce 1811 zdědil rájecký zámek Hugo František Salm, který se výrazně zapsal do kulturních tradic našeho národa jako vědec, organizátor a příznivec národního obrození. V přízemí hlavní budovy zámku byly v podstatě zachovány reprezentační místnosti z poslední čtvrtiny 19. století, které však byly zčásti rekonstrukcí původního stavu z konce 18. věku. K těmto prostorám se přimyká rozsáhlá empírová knihovna. V prvním patře zámku byla v 50. letech instalována obrazová sbírka Salmů, v níž převládají díla holandských a vlámských mistrů. Sbírka je doplněna o další díla z jiných zámeckých objektů. Vedle převážně západoevropských mistrů zastoupených jak originálními díly, tak i kvalitními kopiemi, se zde objevují také plátna českého barokního malíře Jana Kupeckého. Zámecké zahradnictví vstoupilo do povědomí veřejnosti díky ojedinělé sbírce kamélií, která sem byla před třiceti lety převezena z Průhonic. Dnes již tradiční výstava těchto rostlin a květinových aranžmá se koná každoročně vždy koncem února. |
||
|