|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Smrčkův dům je jediným dochovaným renesančním domem v Soběslavi. V 15. století byl majetkem rodiny Librů. Podle některých domněnek v polovině 16. století patřil Rožmberkům a za Viléma z Rožmberka byl snad přestavěn do nynější podoby. Tomu by mohly nasvědčovat rožmberské pětilisté růže, vytesané do kamenných ostění sklepních dveří. Dochovaný nápis na průčelí budovy však nese jméno Řehoř Smrčka a letopočet 1564. Je jisté, že Řehoř Smrčka st. tento dům vlastnil do roku 1589, takže stavebníkem mohl být i on. Pak jej koupil mlynář Václav Hron, později s erbem a titulem ze Sabinova, do roku 1670 tu bydlel významný soběslavský měšťan Zachariáš Marek Markovský, zakladatel barokního hřbitovního kostela sv. Marka. Potom se majitelé poměrně často střídali. Po roce 1797 zde řezník František Autengruber zřídil hospodu, která se v kupní smlouvě z roku 1832 po prvé nazývala „U černého orla“ a byla tady až do 60. let 20. století, kdy byl dům opraven a stal se sídlem národopisného muzea. |
||
|
