|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
|
|
|||||||||||||
 V místech původního severního městského opevnění ze 13. století se přibližně nachází i poloha bývalého přemyslovského zeměpanského hradu. Předsunuté opevnění města vzniklo v 16. století - dodnes tvoří základní rámec architektonického pojetí muzea. Přelom 17. a 18. století je zde charakterizován ambiciózním, avšak nikdy nenaplněným plánem Dominika Ondřeje z Kounic na přebudování severního opevnění v zámek. Byla z něho však realizována jen budova panské stáje (tzv. Baraník). V následujícím období byl celý areál využíván jako jeden z mnoha hospodářských dvorců vrchnosti. Moderní přestavba na muzeum pochází až z XX. století. Bývalá panská stáj (v místě zvaná Baraník či zámek) byla vystavěna z příkazu Dominika Ondřeje z Kounic zednickým mistrem Antoniem Rivou asi v letech 1690-1693. Uvnitř stojí 16 sloupů („Sloupový sál“) s hlavicemi v jónském stylu. Stavba připomíná spíše trojlodí italských klášterních knihoven. Zámecká brána - stavba původně ze 13.století, která byla součástí městského opevnění. Dvě bašty, zvané Vítkovská a Bílá. Ve dvoře ředitelství muzea je veřejnosti zpřístupněna japonská zahrada typu „karesansui“ - suchá zahrada. Pro městský úřad v Uherském Brodě ji navrhli a na místě vytvořili zahradní architekti z družebního japonského města Tsukiyono. Japonská zahrada má tyto části: studánka, lucerna, suchá studna, kameny na chodníčku a dřevěné špalíky. |
||||||||||||||
|
||||||||||||||
 Zeměpanský hrad - s jistou pravděpodobností lze soudit, že jeho vznik můžeme klást do doby založení královského města, tedy před rok 1260. Stával v severní, nejvíce ohrožené části města a jeho zbytky byly objeveny při stavbě vodárny na prostranství mezi bývalým městským kinem a dnešním muzeem, kde ještě do 30. let XX. století stál zbytek panského sklepa (snad pozůstatek hradu?). Můžeme hypoteticky předpokládat, že hrad v Uh. Brodě měl celkem pravidelný půdorys, čímž se mohl blížit eventuálně k typům městského hradu tzv. italského kastelu, které vznikaly v našich zemích právě v období vlády Přemysla Otakara II. (např. v Čechách Kadaň, Písek apod.). V písemných pramenech je hrad v Uherském Brodě připomínán pouze v roce 1338, kdy markrabě Karel daruje brodským dominikánům louku patřící k hradu. Pod označením zámek se brodský hrad objevuje v listině Vladislava II. Janovi z Kunovic z roku 1506. Uherskobrodské feudální sídlo bylo pobořeno a zničeno až za vpádu švédského vojska a s nimi spojených Valachů, ke kterému došlo v letních měsících roku 1643. |
||||||||||||||
 | ||||||||||||||
 Celoročně: úterý - neděle 900 - 1200, 1245 - 1645 pondělí, svátky a dny pracovního klidu: zavřeno |
||||||||||||||
 Zdarma: děti do 6 let , držitelé průkazek AMG a ICOM, vernisáže výstav, Den učitelů (28.3.), Den muzeí (18.5. nebo nejbližší sobota), Den evropského dědictví (2. neděle v září), Veřejná velkoplošná videoprojekce (VVV) Videotéky MJAKUB a Videotéky Musaionfilmu Slevy: držitelé průkazek ZTP 10,- * Karty 26 - 50 % Vstupné: dospělí 30,- (na výstavy 20,-) * důchodci a studenti (proti studentské identifikační kartě nebo vysokoškolskému indexu) - 20,- * děti (6 - 15 let) 10,- Cizojazyčný průvodce: 1, 2, 3 a 4 osoby po 20,- * 5 - 9 osob: 100,- * 10 osob a více: 200,- |
||||||||||||||
 Budovu muzea lze projít jako návštěvu stálé expozice (J.A.K. lidstvu) – cca 2 hodiny nebo jako návštěvu příležitostných výstav – individuální doba prohlídky. Muzeum zdarma poskytuje též Veřejnou velkoplošnou videoprojekci (desítky DVD, z nichž je možno si na požádání nechta promítnout krátký film – cca 30 min). |
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
 Knihovna Jana Kučery (v budově ředitelství muzea), prodej knih a publikací (vč. CD, MG ap.) v pokladně muzea. |
||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
| 
| ||
|
 |
|
||||||||||||||
