|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Krásná a monumentální stavba, v níž je instalována detašovaná expozice Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, věnovaná severočeské lidové architektuře, je největším obytným roubeným stavením v našich zemích. Bývala rychtou obce Vísky, malé vesničky, oddělené jen Bobřím potokem od Kravař, s nimiž Víska postupně splývala a k nimž byla v polovině 19. století i administrativně připojena. Po celou dobu, pro niž máme zachovány písemné prameny, tj. od počátku 16. století, patřila zdejší usedlost rodině Kernů, zámožným sedlákům, zastávajícím téměř dědičně ve Vísce rychtářský úřad. Kernové vlastnili rozsáhlá obilná pole, chovali koně, dobytek, ovce, jejich chmelnice patřily k největším v okolí. Tyto skutečnosti významně ovlivnily i vzhled a rozsah domu, který si dal v dnešní podobě postavit rychtář Václav Kern v roce 1797. Pro svou mimořádnou kulturní hodnotu byla Vísecká rychta zařazena mezi památky I. kategorie a po mnohaleté rekonstrukci zchátralého objektu zpřístupněna veřejnosti expozicí severočeské lidové architektury, jejímž představitelem sama rychta bezesporu je. Objekt byl naposledy trvale obýván v poválečných letech, později ho ke svým účelům využívalo JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byla v r. 1986 zpřístupněna expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách. V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol. Představena je nejen běžná produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev. Nejstarší vystavená skříň pochází z r. 1761. V obytné části přízemí jsou náznakově instalovány interiéry základních částí tradičního stavení: světnice rychtáře se svatým koutem a malovanou postelí s nebesy, výměnkářská světnička, zachovaná černá kuchyně s pecí a příslušenstvím a spížní komora. V bývalé chlévní části domu má návštěvník možnost seznámit se na fotografiích s historií rychty i obce a s průběhem rekonstrukce památkového objektu. Muzejní expozice v horní síni přibližuje základní znaky vesnických staveb v severních Čechách. Je doplněná mapkami, maketami a modely. Prostor původních horních komor je využit z části k ukázkám zemědělského nářadí a řemeslné výroby, zčásti je věnován malovanému nábytku a religióznímu umění (polychromované dřevořezby světců, obrázky na skle). Mobiliář v horních světnicích zpestřuje vystavená dobová keramika a fajáns, malované hodiny, textilie, nádobí. I když je vnitřní zařízení Vísecké rychty pojato spíše výstavně, na své si přijdou i zastánci klasických skanzenů. Pod jednou střechou zde naleznou všechny tradiní atributy venkovského hospodářství - zemědělské a pracovní nářadí, pomůcky pro zpracování lnu (kolovraty, přeslice, vochle,…) výrobky z přírodního pletiva (koše, ošatky), ze dřeva (máselnice, díže, lopaty k peci, dřeváky). |
||
|
