- Královská mincovna - Základní koncepce expozice vyjadřuje vazby mezi panovníkem jako vydavatelem mincí a držitelem královského mincovního regálu (= absolutní právo panovníka razit mince), mincovnou a městem Kutná Hora. Na stěnách jsou portréty panovníků, kteří v Kutné Hoře nechávali razit mince - v pravé části jsou ve sloupcích ražby grošové, vlevo ražby tolarové. Tolary se původně razily v Jáchymově od r. 1520 zde; postupně nahradily v oběhu groše (poslední groše 1547), původně se razily ručně, později se vyráběly pomocí lisu.
Výzdoba oken představuje práci horníků z titulního listu Kutnohorského kancionálu (konec 15. století).
Spodní místnost patrně sloužila jako královská kaple (motiv zdůrazňuje výklenek s ledňáčkem ve věníku, symbol Václava IV.), po husitských válkách zde byla pokladnice a mincovní kancelář.
- Mincířská kovárna tzv. šmitna - Prohlídkový okruh ve Vlašském dvoře byl od 17. prosince rozšířen o repliku mincířské kovárny: navržený prostor se velmi podobá původnímu prostoru historické šmitny, navíc se nachází v původních prostorách úřadovny Mince, v části Vlašského dvora nejméně zasažené novodobou přestavbou. V neposlední řadě nová část expozice plynule navazuje na stávající expozici "Královská mincovna".
Návštěvník tak uvidí při práci mincíře, který na kovadlině roztepává stříbrný cán na plech, i mincíře-střihače, který mincířskými nůžemi vystřihuje farfule a plíšky; pozná úředníka mince, který právě vstupuje do šmitny z osvětleného nádvoří, aby dohlédl na průběh prací a vše zaznamenal do verkových register…Uslyší také o incidentu z roku 1552, který způsobili "ožralí" mincíři, kteří ze sklenice nemírně víno při práci popíjeli.
Konečně i ve Vlašském dvoře tak dostanou návštěvníci možnost evokovat skutečnou podobu provozu královské mincovny, navodit co nejautentičtější atmosféru a emotivní formou vnímat nové poznatky a informace.
- Královská audienční síň - Z Vlašského dvora vyšla řada státních dokumentů a rozhodnutí; mezi nejvýznamnější patří "Dekret kutnohorský", který zde byl vydán 18. ledna 1409 králem Václavem IV. a který změnil zastoupení národů ve všech orgánech Univerzity Karlovy. Uskutečnila se zde také volba panovníka: 27. května 1471 byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský. Fresky znázorňující obě významné události najdeme právě v této síni. K dalším pozoruhodnostem patří zejména konšelská lavice: pochází z původní radnice, která vyhořela v srpnu 1770. Je provedena na způsob truhly, má překlopné opěradlo (když konšelé se starostou nesouhlasili, opěradlo otočili a sedli si zády k němu). Autorství se připisuje Jakubu Nymburskému (kolem r. 1511).
- Královská kaple - Je zasvěcena patronům země české a uherské Sv. Václavovi a Sv. Ladislavovi, vznikla koncem 14. století a patří k vrcholům české gotické architektury.
|
