Zámek Vranov nad Dyjí

Z roku 1323 se zachovala zpráva, že král Jan Lucemburský směňuje svůj vranovský zeměpanský majetek s okolními městečky, mlýny, rybníky, lesy a dalším zbožím s Jindřichem z Lipé, uznávaným vůdcem šlechtické opozice a jedním z nejmocnějších mužů království. Důležitými lenními majiteli byli i bohatí Lichtenburkové, staropanský rod erbu ostrve, vlastnící na Moravě rozsáhlé statky. Jejich dílem byla mimo jiné i postupná přestavba důležitých podyjských hradů Bítova a Cornštejna, a také Vranova, který král Vladislav Jagellonský propustil Lichtenburkům do svobodného dědičného držení v roce 1499.

V té době již vranovské údolí ovládá pevný gotický hrad mistrně využívající přirozených výhod výšinného terénu s meandrující řekou. Je soustředěn na nejvýchodnější straně stísněného skalního ostrohu, kde vzniká, přibližně v místech dnešního sálu předků, patrová věž s kaplí a obytný palác majitele, vysunutý směrem k příkrému skalnímu srázu. Přístup k této části chrání masivní válcová, pravděpodobně útočištná věž, která odlehčuje vnitřnímu obrannému okruhu přímou i boční palbou. Promyšlená fortifikační dispozice, patrná z dosud existující střední hradby a z navazující předsunuté hradby zakončené tzv. Vraní věží, svědčí o značné obranyschopnosti vojensky nejzranitelnějšího jihu. Přední hrad, v němž se dodnes dochovalo středověké teplovzdušné vytápění z patnáctého století, je pak jištěn ze západu mohutným podkovovitým barbakánem a strážní hranolovou věží s hradbami.

Pro šestnácté století na Vranově je charakteristické - v souladu s obecnými procesy doby - rychlé střídání majitelů. V roce 1516 ho po Lichtenburcích získává nejvyšší moravský hejtman Arkleb z Boskovic, mezi významné majitele patří i renesanční velmož Jan z Pernštejna, vlivný moravský pán Zdeněk Meziříčský z Lomnice nebo nejvyšší pražský purkrabí Volf Krajíř z Krajku. Pozoruhodnou postavou je i Estera z Dietrichsteina, teta pozdějšího moravského místodržícího kardinála Františka, která se v osmdesátých letech zapisuje do vranovské historie stavebními úpravami předního hradu a založením dolů na železnou rudu a hamrů s několika tavícími pecemi.

Nejdůležitějšími vlastníky Vranova však byli Althannové, starobylý, původně švabsko-bavorský rod, který se na Moravě objevil v poslední čtvrtině šestnáctého století. Národnostně smíšené vranovsko - novohrádecké panství se čtyřmi městečky, deseti osedlými vesnicemi a více jak čtyřmi sty nevolnickými rodinami získává poprvé svému rodu v roce 1617 Volf Dětřich z Althannu. Za aktivní účast na moravském stavovském povstání v roce 1619 je mu však dominium zkonfiskováno.

Krátce po roce 1629 ho kupuje o ...
 

• Monumentální barokní architektura sálu - Monumentální barokní architektura sálu předků rodu Althannů od J. B. Fischera z Erlachu. Bohatě zařízené interiéry dokumentující kulturu šlechtického bydlení z konce 18. a z celého 19. stol. Zámecká kaple Nejsvětější Trojice. Zámek, který je situován v první, nejpřísněji chráněné zóně Národního parku Podyjí, je obklopen mimořádně hodnotným přírodním prostředím. Mezi zajímavé turistické cíle patří vranovská přehrada, drobné historické stavby bývalého lesoparku a nedaleká středověká zřícenina Nového Hrádku (u obce Lukov).