|
|
|
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
|
Cisterciácký klášter Vyšší Brod je drahocennou perlou gotické architektury vyplavenou vltavskými proudy na břeh uprostřed hustých šumavských lesů.
Tento klášter, jehož účelem je dennodenní hledání Boha, byl založen r. 1259 Rožmberky z vděčnosti za zázračné zachránění zakladatele dynastie a byl osídlen cisterciáckými mnichy z kláštera Wilhering na rakouské straně hranic.
Cisterciáci jsou vlastně rozvinutou větví benediktinů, kteří se na tomto místě už po 700 let modlí a pracují (ora et labora), a tak přetvořili vyšebrodské údolí na krásný kout země. Po vyhnání nejprve před 60 a pak opět před 50 lety se mohli opět vrátit do zpustošeného ráje a naplňovat jej opět trpělivě a láskyplně duchem sv. Benedikta. Příchozí může obdivovat zvenku i zevnitř výjimečně zachované gotické jádro kláštera a také barokní a klasicistní věnec budov okolo něj, kde je možno navštívit i Muzeum České pošty.
|
- Postranní galerie - Postranní galerie nabízí zevrubné informace z cisterciáckého života.
- Obrazová galerie - Obrazová galerie je umístěna v prvním poschodí nad západním křídlem křížové chodby. Vznikla přestavbou klášterních cel (1835-38) podle plánů českokrumlovského stavitele Karla Jambora v novoklasicistním stylu. Je trojlodním sálem s tzv. českými klenbami na toskánských sloupech. Středem pozornosti galerie jsou sbírky českého barokního malířství. Mezi nejvýznamější malíře patří Petr Brandl, Jan Kašpar Hirschelly, Norbert Grund, F. X. Palko, Kupecký či typicky cisterciácký Wilmann. Z restituovaných sbírek je možné si prohlédnout bohoslužebné předměty ze 17. a 18. století.
- Knihovní chodba - Knihovní chodba vznikla s klášterní galerií a obsahuje převážně novější odbornou literaturu z 19. a počátku 20. století. Pozoruhodné jsou medailonové podobizny opatů ze 16. - 19. stol, umístěné nad knihovními skříněmi.
- Filosofický sál - Filosofický sál je menším z obou knihovních sálů a obsahuje knižní díla různých vědních oborů, hlavně filosofie. Na stropě je freska s motivem ze Starého zákona "Šalamounův soud" a pochází od Lukáše Vávry, bratra-laika kláštera (2. pol. 18. stol.). Na stole pod sklem je vystavena velmi podrobná Müllerova mapa Čech (1720). Nad okny visí latinské citáty od sv. Bernarda, které chválí vzdělání vedoucí ke službě druhým. V současné době obsahuje knihovna celkem přes 70 tisíc svazků, 200 rukopisů na pergamenu, 1000 na papíře a 400 inkunábulí, tzn. knih vytištěných před rokem 1500.
- Teologický sál - Teologický sál je největší z knihovních prostor knihovny kláštera. Obsahuje teologickou literaturu, z níž je pozoruhodná rozsáhlá sbírka biblí ve více než 40 jazycích. Bílé vepřovicové knižní vazby byly zhotoveny v pol. 18. stol. díky tehdejšímu velmi vzdělanému opatovi Quirinovi Micklovi. Jeho obraz visí nad vstupními dveřmi a zpodobňuje jej na vrcholu sil ve věku 45 let (1756). Strop je opět vyzdoben freskou s biblickým motivem, ale tentokrát z Nového zákona, znázorňující dvanáctiletého Ježíše, jak učí v jeruzalémském chrámě. Fresku namaloval koncem 18. století opět bratr-laik Lukáš Vávra.
- Klášterní kostel - Klášterní kostel byl a je neoddělitelnou součástí kláštera. Jeho základy byly položeny záhy po za-ložení kláštera ve 13. století a celá stavba byla dokončena po přibližně 100 letech v pol. 14. století. Kostel má půdorys kříže směrovaného na východ. Dvě boční lodě jsou stejně vysoké jako hlavní loď. V příčné lodi, která je charakteristická pro cisterciácké řádové kostely, jsou vsazeny 4 kaple. Několik údajů o rozměrech kostela: výška k vrcholu klenby 17,5 m, délka 52 m a šířka v příčné lodi 29 m.
Mnišský chór je umístěn uprostřed hlavní lodi kostela. Nechal jej zhotovit opat Candidus Heidrich (1725) bratrem-laikem kláštera Josefem Rafferem, který je rovněž autorem zpovědnic v kostele a knihovních skříní v knihovně. Chór je vyroben ze dřeva, bohatě vykládaného a zlaceného, a jeho horní okraje zdobí sochy významných církevních osobností. Chór je nezbytný ke klášternímu životu. Slouží k rozjímání a k pravidelné společné modlitbě mnichů - tzv. zpívání či recitace hodinek (tzn. v určité hodiny dne).
Z celkového počtu 8 oltářů v kostele stojí za povšimnutí dva nejstarší: pozdně gotické oltáře sv. Barbory (1525, vlevo) a sv. Rocha (1524, vpravo). Kostel má dvoje varhany, přičemž velké varhany z 19. století jsou umístěny na barokním kůru nad hlavním vstupem a malé jsou vestavěny do boční stěny mnišského chóru zleva
- Hlavní oltář - Hlavní oltář je raně barokní a zaplňuje celou čelní plochu kněžiště (presbytáře). Zhotovili jej v letech 1644-46 dva řádoví bratři-laici: řezbář Linhart Wulliman a malíř Georgius. Oltář je ze dřeva a bohatě zlacený. Hlavní oltářní obraz se během církevního roku podle liturgické doby čtyřikrát mění. Obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejíž svátek je 15 . srpna, a která je patronkou kláštera i celého řádu, byl namalován Josefem Houskou (1654) podle předlohy Josefa Heinze. Po stranách oltáře jsou dvě sochy v nadživotní velikosti: vlevo první papež z řad cisterciáků Evžen III a vpravo spolupatron řádu sv. Bernard z Clairvaux.
Boční stěny kněžiště byly původně zdobeny gotickými freskami, které byly v 19. století z valné části zničeny. Jejich zbytky jsou dnes překryty dvěma velkými obrazy z 19. století, malovanými na plátně. Obraz na pravé straně znázorňuje zázračné zachránění zakladatele kláštera, Voka z Rožmberka, z rozvodněné Vltavy. Autorem je Josef V. Hellich. Druhý obraz vlevo pochází od Bartoloměje Čurna a znázorňuje uvedení prvních mnichů do kláštera a věnování kostela Panně Marii Vokem z Rožmberka a jeho manželkou Hedvikou ze Schaumburku.
- Kaple sv. Benedikta - Kaple sv. Benedikta má vbudován v podlaze náhrobní kámen hraběte Jana Zrinského, který byl od r. 1597 dědicem panství Rožmberků, ale r. 1612 zemřel bezdětný. Byl synem poslední Rožmberkovny, Evy z Rožmberka, a slavného válečníka proti Turkům, Mikuláše Zrinského.
- Kaple sv. Bernarda - Kaple sv. Bernarda obsahuje figurální náhrobní kameny opatů ze 17. století.
- Kaple panny Marie - Kaple panny Marie má na novogotickém oltáři vystaven deskový obraz Milostné Panny Marie, pro-slulý jako "Vyšebrodská madona". Tento obraz je dílo mimořádné úrovně a vzniklo krátce po roce 1400. Je připisován české malířské škole jak slohovou formou, tak motivy českých patronů v dolní části obruby. Autor je, jak je to obvyklé ve středověku, anonymní. Vystavený obraz je kopií z roku 1939 od prof. Bohuslava Slánského.
Vedle jižní části příčné lodi je nejstarší část kláštera, dnešní sakristie. Nade dveřmi vedoucími do ní se nachází i výtvarně krásně řešený portálek, tzv. tympanon, který znázorňuje biblický motiv "Lišky na vinici".
|
Možnost účasti na mši sv. a pravidelné chórové modlitbě mnichů (gregoriánský chorál - latinsky).
|
Nezobrazovat loňské akce ...
- 10.08.2003 20:00 Varhanní koncerty v době prázdnin - v rámci „Organum Hydraulicum“
|
duben - září:
denně kromě pondělí a neděle dopoledne: 900 - 1130, 1315 - 1615
říjen - březen:
pouze po předchozí dohodě
Nutná rezervace prohlídky.
|
60,- plné * 40,- snížené * 20,- školy *** 120,- cizinci plné
|
S průvodcem (Cz, De, En, Hol, Fr, It), 50 min, nejvíce 50 návštěvníků.
Klášterní chrám, secesně-gotická kaple/galerie s barokními a gotickými sochami, obrazová galerie, barokní třídílná knihovna. V průběhu léta bude uvedena do provozu v jižních Čechách unikátní galerie gotického umění.
|
|
Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, občerstvení
|
ne * ne
|
pouze klášterní chrám
|
|
300 m * 300 m
|
Cisterciácké opatství Vyšší Brod
|
|
|