|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Český král Přemysl Otakar II. daroval broumovský výběžek břevnoským benediktinům v roce 1213. Po roce 1322 bylo založeno v Broumově benediktinské probošství a původní tvrz se začala postupně přestavovat v klášter. Původní klášterní kostel byl gotický a stejně jako dnes byl zasvěcený sv. Vojtěchovi. V dobách husitských válek přichází do Broumova břevnovský opat Mikuláš s několika řeholníky. Z Břevnova zachraňují nejcennější věci, mezi jinými i rukopis Bible, tzv. Kodex gigas, který je nyní ve Švědsku. Pražský klášter byl zničen husity v roce 1420. Husité také dvakrát obléhali Broumov, ale díky pevným hradbám ho nikdy nedobili. Přesídlením opata z Břevnova do Broumova vzrůstá důležitost tohoto kláštera, kde konci 16. století však dochází k hlubokému úpadku řeholního života i v Broumově následkem pronikajícího reformního hnutí. Smutně proslul např. opat Martin II. z Pravdovic, kterému říkali \"korýtko\". Musel se vzdát opatství a na jeho místo byl dosazen energický opat Volfgang Selender z Prošovic. Ten se však dostal do střetu s místními protestanty, byl nucen město opustit a zemřel v roce 1619 na Moravě. Jeho tělo bylo později převezeno do Broumova a pohřbeno v opatském kostele. Následuje celá řada významných opatů v době katolické reformace po r. 1620, z nichž se nejvíce zapisují do dějin kláštera dva: opat Tomáš Sartorius a opat Otmar Zinke. Nastává doba úžasné stavební činnosti. Již za opata Tomáše se začal přestavovat klášterní kostel z gotické do barokní podoby. Je to dílo italského architekta Martina Allia z Löwentalu. Dokončení však uskutečnil Otmar Zinke, který toto dílo svěřil významným barokním architektům Krištofovi a Kiliánu Ignáci Dienzenhofferům. Ti také přestavěli další části kláštera. Zvláštní kapitolu v dějinách kláštera tvoří klášterní gymnázium. Již v dobách předhusitských bylo známé natolik, že zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Dále to byl např. český kněz a vlastenec Bohuslav Balbín, Alois Jirásek. Klášterní gymnázium bylo zrušeno nacisty v r. 1939. Po roce 1945 byli němečtí řeholníci z větší části vysídleni a usadili se v bavorském Rohru, kde si opravili bývalý augustiniánský klášter. Tam také založili gymnázium sv. Jana Nepomuckého. Po vysídlení německých řeholníků byly do kláštera povoláni na velmi krátkou dobu čeští benediktini ze Spojených států. Nástup komunistů v roce 1948 je přinutil také k odchodu. V roce 1950 se stává z broumovského kláštera neblaze proslulý internační klášter. Bylo to vlastně jedno z mnoha vězení, které zde komunisté po zrušení a vyloupení klášterů zřídili. Kněze a řeholníky vystřídaly velmi brzo řeholní sestry. Ty zde žily v nelidských podmínkách a byly nuceny pracovat v továrnách a zemědělství. Úlevu přinesl až rok 1968, kdy se většina sester rozešla do charitních domovů. Zůstaly pouze sestry dominikánky, které zde po celá léta pekly hostie pro potřebu českých a moravských farností. Sestry dominikánky odešly v r. 1990 na Moravu. Klášter byl navrácen původním majitelům – benediktinskému řádu, ale žádný benediktinský mnich zde nežije, jelikož jich je v České republice kolem dvaceti a hlavní sídlo mají v Praze – Břevnově. V budoucnu by zde měli žít řeholní sestry benediktinky. |
||
|
