| |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | Další >>
| | Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven jako reprezentační letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839–1857. Jako předloha pro stavbu posloužil projekt vypracovaný anglickým architektem G. B. Lambem. V roce 1945 byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů prohlášen státním majetkem, od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Z expozice např.: Rytířský sál s portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů, Zlatý sál, knihovna, aj. | |
| | Klášter je významnou barokní památkou města, byl založen v roce 1704 Maxmiliánem z Morzinů. V přízemí a sklepních prostorách je umístěna ekologická expozice Kámen a život např. s živými plazy a obojživelníky a horským potokem, v ambitu kláštera se nachází stálá historická výstava Člověk a hory, která pojednává o počátcích osidlování Krkonoš. | |
| | V místech dnešního zámku stávaly měšťanské domy, z nichž jeden posloužil majiteli panství, Mikuláši Trčkovi z Lípy, který město koupil roku 1487 jako panské sídlo. Dům byl koncem 16. století (asi 1587) rozšířen o vedlejší stavby a radikálně přestavěn pop roce 1606 Zikmundem Smiřickým ze Smiřic (+ 1608) a jeho syny Jaroslavem a Albrechtem Janem. Tato nová zámecká budova, tvořící zhruba čtvrtinu dnešního areálu, určila již základní dispozici pozděj ... | |
| | Zámek je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Byl založen roku 1501 Janem Černčickým z Kácova. Původní hrad za dalších majitelů v pol. 16. století Pernštejnů a hlavně v 2. pol. 16. století za Štubenberků, nabyla podoby zámku, jehož půdorys je v podstatě dodnes zachován. Štubenberkům bylo panství pro jejich účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po krátké držbě Albrechtem z Valdštejna, získávají panství skotští Lesliové, kteří zámek ... | |
| | Raně barokní zámek, postavený v letech 1676-1690 za Františka Karla I. Libštejnského z Kolowrat, hejtmana Markrabství moravského. Za jeho syna Norberta Leopolda a jeho syna Františka Karla II. došlo k velkolepě pojaté urbanistické přestavbě celého areálu jejímž autorem byl vynikající architekt Giovanni Santini. Po požáru koleje a kostela v roce 1798 byl tento opraven až za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat posledního této linie, spoluzakladatele Národního muzea jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu čítající třicetpět tisíc svazků. Z expozice např.: pozoruhodná obrazová sbírka Kolowratů Libštejnských, např.: Michael Pacher "Narození Panny Marie", Škréta podobizna Ignáce Vitanovského z Vlčkovic, F. K. Bentum, a dalších. | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | Další >>
|
