Zámek Dačice
Vítáme Vás HistorieExpozicePohlednice Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Pohlednice
Pošlete svým známým elektronickou pohlednici, např. tuto:
 
Dačice
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20942)
Ne  (4446)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
Prastará tržní osada Dačice vznikla na křižovatce důležitých obchodních cest, spojujících Čechy a Moravu s rakouskými zeměmi. Původně patřily Dačice k zeměpanskému zboží, což potvrzuje Želivská kronika. Avšak již v roce 1234 dostal zdejší faru s kostelem do správy pražský řád křižovníků s červenou hvězdou, kteří zde vystavěli špitál. Ve 13. století patrně souviselo dačické zboží s panstvím pánů z Bílkova, protože v polovině 14. století přešly Dačice sňatkem Kláry z Bílkova s Oldřichem z Hradce do rukou tohoto mocného rodu. Páni z Hradce povýšili Dačice na město, v listinách doložené poprvé roku 1378. Dlouhé dědické spory po smrti Oldřicha z Hradce a později i husitské války zbrzdily rozvoj města na více než sto let.
 
Nová kapitola historie Dačic je od roku 1459 spojena s rodem Krajířů z Krajku, který se za vlády Jiříka z Poděbrad dostal mezi přední moravské rody. Krajířovské panství sahalo od Nové Bystřice po Bítov a Dačice si noví páni vybrali za sídelní město. Za jejich vlády, podporující vlašské stavitele a kameníky, se gotická tvář města změnila v renesanční. Novým stavbám - městské radnici, Panskému obydlí, Starému zámku atd. se přizpůsobily fasádami i domy starší.
 
První zmínka o novém zámku se objevuje roku 1591 v souvislosti s se stavbou domů na horním náměstí, které jsou „vedle nového stavení Jeho Milosti Páně.“ Stavebníkem zámku byl Oldřich Krajíř z Krajku a stavitelem italský mistr Francesco Garrof z Bisone, rovněž autor renesanční zvonice farního kostela. Čtyřkřídlý zámek se čtvercovým dvorem vycházel z typu severoitalských městských paláců. Význam hlavního severního křídla byl podtržen jeho přesahem na obou stranách a patrovou arkádovou loggií s toskánskými sloupy, orientovanou do nádvoří.
 
Sestra zemřelého Oldřicha Krajíře, Kateřina, prodala r. 1610 panství za 106 000 zlatých moravských Vilému Dubskému z Třebomyslic, jemuž však bylo panství konfiskováno a císařská komora ho prodala roku 1622 Lvu Burianovi Berkovi z Dubé a Lipého. Dědické spory, které vznikly po smrti jeho syna Matyáše, trvaly až do roku 1728, kdy dačické panství koupil za 426 000 zlatých Jindřich Karel z Osteina.
 
Zámek několikrát vyhořel (1645 a 1721) a teprve za vlády mohučských Osteinů se přikročilo k jeho opravě. Vedl ji v letech 1732 až 1733 stavitel Francesco Camelli spolu s místním mistrem Janem Nevídalem. Přestavba se týkala interiérů, jižního - zahradního - křídla, zámecké vížky a obou bočních křídel. Na vyobrazení z roku 1729, tedy před přestavbou, jsou boční křídla nápadně úzká a měla pravděpodobně jen komunikační funkci. Při přestavbě byly toskánské sloupy arkád zazděny a nádvorní fasády opticky sjednoceny. V roce 1804 získal zámek i panství Fridrich Karel z Dalbergu. Dnešní vzhled získal zámek až empírovou úpravou hlavního zámeckého průčelí, kterou navrhl roku 1816 vídeňský architekt Riedl. Dominantou prostého klasicistního průčelí se stal středový rizalit zdůrazněný dvěma průběžnými pilastry a završený trojúhelníkovým štítem. V 60. letech 19. století pak dokončil Friedrich Flor vnější vzhled zámku úpravou zahradního průčelí. Stavbu vedl místní stavitel František Sika. V letech 1831 - 1832 přizpůsobil vídeňský architekt J. Schleps interiéry zámku empírovému průčelí a vytvořil tak jednotný slohový celek zdůrazňující reprezentativní charakter hlavního křídla.
 
Poslední úpravy probíhaly až na počátku 20. století a radikálně změnily vzhled nádvoří. Součástí prací započatých roku 1909 měla být výměna dřevěných oken v chodbě za kovová ventilační. Během prací se zjistilo, že velké pilíře mezi okny skrývají sloupy a po odstranění zdiva byla odkryta původní renesanční arkáda. Kuželky balustrád se nedochovaly, takže v konečné úpravě byly nahrazeny souvislými parapety, členěnými z vnější strany novými kuželkami z cementové směsi. Zároveň byly arkádové oblouky zaskleny. Naproti obnovené vznosné renesanční arkatuře byla nad průjezdem jižního křídla nepříliš citlivě umístěna pseudobarokní kaple, se zajímavým pozdně secesním vybavením interiéru, dokončená roku 1910.
 
Zámecký park:
Středně velký zámecký park v Dačicích, táhnoucí se po mírném svahu, pochází nepochybně již z doby panování Krajířů z Krajku. Na vyobrazení z poloviny 18. století má francouzskou úpravu pravidelných stříhaných porostů a záhonů a je zdí oddělen od velké zelinářské zahrady a ovocného sadu. Dnešní vzhled přírodně krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy tehdejší majitel panství Karel Dalberg povolal uměleckého zahradníka Johanna Fliedera, aby park rozšířil a přetvořil v duchu romantických zálib do podoby anglického přírodního parku. K tomu účelu byl vykoupen rybník Močidlo. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují, původní koncepce parku je však zachována.
 
Ústřední partií parku je hlavní palouk s okružní cestou a rybník, umístěný pod ním. Z cesty je působivý pohled na zahradní frontu zámku.
 
V parku jsou zastoupeny mezi jehličnany jedle stejnobarvá, černé borovice a jedlovec kanadský. Mezi nejzajímavější listnáče patří bříza tuhá, dub bílý, převislý jeřáb a lípa americká.

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz