Opatský kostel

Je zasvěcen Zvěstování Páně a byl vystavěn v letech 1193-1232. Ke slavnostímu vysvěcení pražským biskupem Janem II. dne 20.6. 1232 se dostavil i český král Václav I. Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický. Interiér je barokní a zahrnuje významná díla, jako jsou sochy I. Platzera, fresky zdejšího malíře E. Dollhopfa. V severní boční kapli jsou uloženy ostatky blahoslaveného Hroznaty.

Zpět nahoru

 

Klášterní knihovna

Klášterní knihovna, druhá největší této kategorie v našem státě, je se svými více jak 100 000 svazky bohatou pokladnicí informací pro odborné badatele. Z toho je 1149 rukopisů (45 středověkých kodexů). Knihovna je přístupná odborným zájemcům, neboť premonstráti dbají na své kulturní a vědecké tradice. Najdeme zde dvě velmi významná germanika, a to Poenitentionale se staroněmeckou modlitbou napsanou okolo roku 830 a tzv. Codex Teplensis, první překlad Nového zákona do němčiny vzniklý před rokem 1400. Dále „Život bratra Hroznaty“ (1259), tedy legendu o zakladateli Teplé nebo modlitební knihu krále Ladislava Pohrobka (1453) a soubor sedmi liturgických kodexů opata Zikmunda z let 1460 a 1491. Rovněž je zde 540 prvotisků a více jak 750 paleotypů. Péčí vedení kláštera byly publikovány vědecké soupisy těchto nejstarších knižních fondů. Starých tisků vytištěných do roku 1800 je zde okolo 30 000 svazků. Knižní fond je důležitý z hlediska knihovědy (zvláště cenné jsou některé gotické, renesanční i barokní knižní vazby), církevních, řádových a regionálních dějin i vlastivědy nebo balneologie, např. k dějinám Mariánských Lázní. Odkazy: www.memoria.cz , ipac.kvkli.cz/aRL/main.php?ictx=klt&language=czech Literatura: Minulost tepelského kláštera v dokumentech. Katalog výstavy archiválií k 800. výročí založení kláštera. Teplá 1994. Tyl, H.J.: Psancem. Teplá - Třebíč 1995. Vlček, E.: Osudy českých patronů. Praha 1995, pp.242 - 259. Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, pp. 665 - 670. Hlinomaz, M.: Klášter premonstrátů Teplá, Historický sborník Karlovarska 6, 1998, pp. 15 - 37. Hlinomaz, M.: Blahoslavený Hroznata Tepelský, Minulostí Západočeského kraje 33, 1998, pp. 7 - 49. Žemlička, J.: Rod, rodina a příbuzenstvo Hroznaty Tepelského (Geschlecht, Familie und Verwandschaft Hroznatas von Teplá), Západočeský historický sborník 4, 1998, pp. 5 - 39. Tepl. Bibliothek des Prämonstratenser Klosters. In: Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Bd. 3. Hildesheim - Zürich - New York 1998, pp. 138 - 147. Hoffmann, F.: Soupis rukopisů knihovny Kláštera premonstrátů Teplá. (Catalogus codicum manu scriptorum Bibliothecae monasterii Teplensis ordinis Praemonstratensis.) Praha 1999. Hlinomaz, M.: Vzácnosti z fondu tepelských prvotisků (Raritäten aus dem Bestand der Tepler Wiegendrucke), Knihy a dějiny 6, Praha 1999, No. 1 -2, pp. 36 - 47. Hlinomaz, M.: Přehled tepelských prvotisků - Incunabula quae in Biblitheca Teplensis asservantur - Űbersicht der Wiegendrucke von Teplá, Minulostí Západočeského kraje 35, 2000, pp. 167 - 243. Kubín, P.: Blahoslavený Hroznata. Kritický životopis. Praha 2000. Hlinomaz, M.: Postinkunábule a paleotypy v knihovně kláštera premonstrátů Teplá - Postinkunabeln und Paläotype in der Bibliothek des Prämonstratenserklosters Teplá, Minulostí Západočeského kraje 36, 2001, pp. 147 - 253. Hlinomaz, M.: Klášter premonstrátů Teplá. Přehled dějin duchovního fenoménu Tepelska. Karlovy Vary 2003      Kontakt: Klášterní knihovna je přístupná odborným zájemcům po dohodě: Klášter premonstrátů Teplá Knihovna 364 61 Teplá Tel.: 353 392 691 l. 250; 353 392 264 l. 250 Fax.: 353 392 634 E-mail: tepla.knihovna@volny.cz

Mísa Kalich Nástropní freska představuje „Obrácení Svatého Pavla“. Na severní stěně je umístěna kazatelna z růžového štukového mramoru, dílo J. Hennevogela.

V muzejní expozici kláštera je veřejnosti prezentován výběr z klášterních sbírek v podobě obrazů, soch, drobné plastiky, porcelánu, cínových předmětů, bohoslužebných textilií (paramet) a vyznamenání opatů od panovníků, svědčících o jejich vysoké společenské prestiži. K nevystaveným skvostům patří Hroznatova mísa (z Limoges cca 1200), tzv. Hroznatovo pedum z roku 1756 a kalich téhož roku, které nechal zhotovit opat Hieronymus Ambros. Stěny jsou zdobeny bohatou iluzivní architektonickou malbou, ketrá je na východní stěně doplněna obrazem Maura Fuchse z Tirschenreuthu „Poslední večeře Páně“ z roku 1816. Obraz Poslední večeře Páně v refektáři. M. Fuchs 1816. Pedum

Kapitulní síň - původní zimní refektář. Dřevěné obložení stěn je dílem řezbáře Ferdinanda Stuflessera z roku 1914. Fresky na stropě, zdobené bohatými štuky, namaloval Anton Waller v roce 1913. Zobrazují dvanáct apoštolů a devět hlavních světců premonstrátorského řádu. Dvě největší pak Pannu Marii a slavnostní průvod, který v roce 1627 přenášel ostatky Svatého Norberta z Magdeburku do Prahy. V prvním patře konventu je situován tak zvaný Modrý sál, slavnostní sál zařízený původně ve stylu empíru. Je součástí prelatury, na jejíž budovu přímo navazuje. Svůj název dostal sál podle světle modře vymalovaných stěn. Fresky na stropě namaloval také Maurus Fuchs. Z vnitřního zařízení sálů se mnoho nedochovalo. Zachovaly se pouze jednotlivé fragmenty. Modrý sál

Kapitulní síň Průvod přenášející v roce 1627 ostatky sv. Norberta z Magdeburgu do Prahy. Freska A. Wallera z r. 1913

Většina oprav, provedených v klášteře v posledních desetiletích, proběhla až po roce 1990. Velmi poškozené budovy, které premonstráti získali nazpět, se snaží uvést do stavu v jakém byly na počátku 20. století. U některých budov - lesní správy, gloriet, část konventu, byl tento záměr již realizován, další rekonstrukce probíhají, některé části kláštera na opravu teprve čekají. Vše, co se již podařilo v klášteře vybudovat, by nebylo možné bez finančního přispění a obětavé práce mnoha institucí a příznivců kláštera z domova i zahraničí.
Lesní správa	Gloriet
Část konventu
Zpět nahoru

 

Lapidárium

- výstava kamenných soch a fragmentů v malém muzejním sále. Přístupné již od 1. 5. 2004 v otevírací době návštěvního provozu. Vstupné 20,- Kč, děti do 10 let zdarma.

Zpět nahoru

 

Klášterní park

Jeho nynější podoba vznikla postupným rozšiřováním a přeměnami klausurní zahrady a sadu uprostřed středověkých hradeb kláštera. Zásadní přestavba parku byla provedena počátkem 20. století. Veřejnosti je přístupný od roku 1946 zásluhou tehdejšího převora Heřmana Josefa Tyla. Vybudováním vodní plochy s procházkovou trasou lemovanou letitými stromy a křížovou cestou zde vznikl park sloužící duševní a fyzické relaxaci.

Pohled na kostel a knihovnu od severovýchodu z klášterního parku

Zpět nahoru

 

Hotel „Klášter Teplá“

Hotel „Klášter Teplá“ byl slavnostně otevřen a posvěcen 17. 7. 1993. Zbezpečuje individuální a skupinové pobyty po celý rok a to jak dlouhodobé, tak i krátkodobé. Ubytovací služby poskytnou nocleh pro všechny druhy hostů ve 48 dvoulůžkových pokojích a v 10 jednolůžkových pokojích s WC a sprchou, ve 3 luxusních apartmá pro náročné hosty a v 5 třílůžkových pokojích pro turisty. U všech pokojů je možnost přistýlky, tři pokoje jsou speciálně upraveny pro invalidní hosty. Kuchyně hotelu „Klášter Teplá“ zajišťuje jak celodenní stravu, tak i možnost rychlého občerstvení. Na jídelním lístku naleznete jak klasickou staročeskou kuchyni, tak jídla kuchyně evropské. Pro milovníky zvěřinových specialit je lístek obohacen jídly z jelena, srnce a divočáka. Hotel „Klášter Teplá“ je ideálním místem pro pořádání duchovních cvičení. Je zde možno pořádat odborné semináře, školení, konference či studijní pobyty.

Zpět nahoru