Hroznata, český šlechtic, narodil se kolem roku 1160. Již při narození, v dětství a vlastně po celý život okoušel zvláštní ochranu Boží na přímluvu Panny Marie. Hluboké křesťanské výchovy a vzdělání dostává se mu v rodině, jejíž křesťanská tradice navazuje až na sv. Ludmilu při počátku českých dějin. I jako mladík, za delšího pobytu v Krakově u své sestry Vojslavy, je nejen připravován na životní dráhu dvořana-diplomata, vojáka, všestranného hospodáře, ale povzbuzen mariánskou zbožností a tamní úctou mučedníka sv. Stanislava, stává se osobností, připravenou vždy hledat a naplnit Boží záměry. Proto jej nezmatou nezdary a nezlomí ani životní rány. Jeho rodinné štěstí náhle končí smrtí manželky a synka. A tak místo pozemského, ustanovuje duchovní odkaz, když r. 1193 zakládá klášter v Teplé. Slibuje návštěvu svatých míst a účast na křížových výpravách. Když slib nelze uskutečnit, povzbuzen papežem, záměnou zakládá klášter pro řeholnice v Chotěšově u Plzně. A konečně, když věnoval pro nejlepší účely všechno, co měl, při své poslední návštěvě v Římě, sám sebe zasvěcuje Bohu jako řeholník. Samotným papežem Inocencem III. Je přivtělen premonstrátskému řádu a oblečen bílým řeholním rouchem. I potom však nežije jen pro svou zbožnost nebo pohodlí, ale plně napodobuje Krista: Tam, kde dříve byl pánem, stává se sluhou, klášterním bratrem. Tam, kde dříve vše moudře řídil, prožívá nepochopení a tvrdost. Ustupuje do ústraní, aby zase povolán, pokorně dále sloužil. Tuší však, že bude následovat Krista i mučednickou smrt. Při plnění svých povinností klášterního hospodáře, je tehdejšími, můžeme říci teroristy, zajat, mučen, vězněn, a když nechce zrušit své sliby, umírá v hladomorně dne 14. července roku 1217. Život blahoslaveného Hroznaty byl naplněný vrcholnou láskou k Bohu a bližnímu a zakončený mučednickou smrtí. Vzbuzoval úctu a po staletí povzbuzoval mnohé, takže Církev jej vyhlásila za blahoslaveného dne 14. září 1897 a označila za mučedníka pro spravedlnost. Vždyť bl. Hroznata svou odvahou a rytířskostí oslovuje mladé, kteří hledají pravé ideály. Manželům a rodičům je vzorem. Jeho láska a uctivé přátelství k papeži je nám příkladem v dnešních zmatcích a nejednotě a pobídkou, dáti každý své síly do služeb Církve. Jeho velkodušnost vůči Bohu nás učí, kde jsou i pro nás pravé hodnoty. Bl. Hroznata, ve své době vzdělance evropského rozhledu, svými křesťanským postoji pevně sloužil tehdejšímu státu. Pobízí tedy i nás, abychom přetvořovali život v naší vlasti, aby Bůh "nedal zahynouti nám ni budoucím". Založením klášterů, dal bl. Hroznata národu nedocenitelný dar duchovního a kulturního dědictví, které nyní na jeho přímluvu povstává znovu, aby překonalo následky bezbožectví. A konečně bl. Hroznata svou statečností v nespravedlivém utrpení a násilí je vzorem a ochráncem všech nespravedlivě pronásledovaných a vězněných. Svěřujeme bl. Hroznatovi své těžkosti, osobní, rodinné i veřejné, aby svou přímluvou u Boha, v jehož slávě žije, nám pomáhal. A my sami i s celým národem a s Církví prosme, ať Bůh skrze bl. Hroznatu ukazuje moc své lásky, aby byl brzy svatořečen a tak se rozmnožilo požehnání víry v našem národě. Modlitba: Bože, náš Stvořiteli, ty jsi náme dal svého Syna Ježíše Krista, aby nás naučil jak Tě máme poznávat a milovat. Ty jsi dával svého Svatého Ducha blahoslavenému Hroznatovi, aby pochopil a zcela přijal Evangelium a tak následoval chudého a trpělivého Krista v radostné službě bližním ve tvé Církvi. On, posilován tvou milostí, zůstal ti věrný v těžkostech života a oslavil tě mučednickou smrtí pro spravedlnost. Popřej nám, ať se můžeme podílet na jeho slávě, kterou má v nebi u tebe a vyslyš naši snaženou prosbu, aby se společenství věřících na zemi brzy mohlo radovat z jeho svatořečení. Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i na věky věků Amen. Maria, Matko Spasitele a Královno všech svatých, vypros nám nové kněze a řeholníky a křesťanské rodiny. Blahoslavený Hroznato, oroduj za nás!